Hrad Rokštejn, Panská Lhota
památková ochrana
rejstříkové číslo 21329/7-5055
-
katastr
Panská Lhota
trať
Rokštejn
-
popis lokality
HRADNÍ ZŘÍCENINA ROKŠTEJN
Lokalizace
Hrad zaujímá skalnatý ostroh na levobřežní straně kaňonovitého údolí dolního toku řeky Brtnice, který výbíhá na sever z vrchu Pavlice. Lokalita leží ve vzdálenosti 12 km jihovýchodně od města Jihlavy v katastrálním území Brtnice-Panská Lhota. Hrad zaujímá především parcelu 718 k.ú. Brtnice – Panská Lhota. Jedná se o kulturní památku s rejstříkovým číslem 21329/7-5055, zapsanou do seznamu 3. května 1958 (http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=21329/7-5055).
Geologie
V rámci Českomoravské vrchoviny přísluší mikroregion s hradní lokalitou Rokštejn k Brtnické vrchovině. Brtnickou vrchovinu vytváří táhlé hřbety oddělované podélnými sníženinami, jež mají v severní části vrchoviny severojižní orientaci. Střední výška zde dosahuje 578,4 m n.m. a nejvyšší kótu představuje hřbet Špičák se 733 m n. m. Plochou Brtnickou vrchovinu tvoří krystalické břidlice moldanubika s hlubinnými vyvřelinami centrálního moldanubického plutonu a třebíčského masivu. Geologické podloží Rokštejna ovlivňuje střetávání Puklické pahorkatiny tvořené v severní části kolem obce Puklice pyroxen-biotitickou žulou až křemenným monzonitem jihlavského masivu a Zašovického hřbetu, který v severní části tvoří melanokratení žula až křemenný monzonit jihlavského masivu. Převládající půdní typ zastupuje kambizem (Demek a kol. 1987, 34, 44-45, 125, 156, 306, 426, 567; Demek–Mackovčin–Balatka 2006, 86, 256, 368, 515).
Přírodní prostředí (zalesnění, teploty, srážky)
Puklická pahorkatiny je zalesněná smrkovými porosty s modřínem a borovicí, vzácněji s bukem, dále se v krajině objevují pole, louky, drobné rybníky s pobřežními mokřady. Situace Zašovického hřbetu je obdobná, dominují smrkové porosty, ojediněle se obejvují bučiny, dále pole a vlhké louky. Nad povrch holoroviny se zvedají suky s kryogenními jevy. Říční síť je mřížovitá. Oblast náleží do bukového vegetačního stupně jako nejrozšířenějšího v České republice, zabírá 36 % celého území. Vyskytuje se ve vrchovinách a hornatinách v nadmořských výškách mezi 400-700 m. Mírně teplé a mírně vlhké klima suboceanického charakteru se projevuje průměrnou roční teplotou 7 °C a průměrnými srážkami v množství 700 mm. Brtnicko náleží k mírně teplým okrskům s vyššími srážkami. Nižší průměrné teploty dosahují jen 6,5 °C, naopak poměrně vysoké byly srážkové úhrny v letech 1901-1950, kdy se jednalo o 600-700 mm, následně výrazně poklesly v devadesátých letech 20. století (Demek–Mackovčin–Balatka 2006, 18, 86, 256, 368, 515; Měřínský 2007, 6).
Historie hradu
11.11.1289: Dětřich z Kněžic vydal listinu, kterou daroval kněžickému proboštovi Jindřichovi, klášteru v Želivu a premonstrátskému řádu patronátní právo kostelů v Opatově a Moravanech (CDM VII, 776-777, č. 147; RBM II, 540, č. 1485). Ve svědecké řadě vedle opatů třebíčského, želivského a zábrdovického kláštera se uvádí Rutho „de Rutensteyn“ a následně až za vročením se obejvují „Bernhardo de Ruthensteyne“ a jeho bratři „Sdyzlao“ a „Wyrschone“. Jen Rutho přivěsil k listině pečeť (http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/img/CZ-NA-I/RP/NA-RP_12891111_19_r01.jpg) .
21.4.1325: Král Jan Lucemburský povolil v Praze Hrutovi z Rutensteina prodej vsi Chlupice za 255 marek dobrého stříbra, a to Jindřichovi ze Šenkenberka, který byl Hrutovým zetěm (CDM VI,221, č. 285; RBM III, 420, č. 1078;
http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/pics/857/MZAB_13250421_E57-H23-168_r.jpg).
3.5.1359: Ješek ze Střížova zastavil roku 1359 dvůr v Ozřetíně za 10 kop grošů splatných kolem sv. Havla. V listině se odvolává na svého otce Ješka ze Střížova a dále uvádí mladšího stejnojmenného bratra Ješka. Na listině svědčí Hrut z Kněžic, Wykern z Jenišovic a Ješek z Opatova (CDM IX, 103, č. 127; RBM VII/1, 133, č. 205; Měřínský 2007, 19). Ješek s predikátem de Stryezaw přivěsil k listině pečeť s obrazem leknínového listu a opisem S.IEISCHONIS•DE•RVTN//EN.SL†, kde nad gotickým štítem se zjednodušeným leknínovým listem bez stopky je nápis AWIC, EIWIC, HWIC, HVIC nebo HUIC. Čtení tohoto spojení není jednoznačné, lze v něm vidět i podobu SIVIC. Chybějící písmena v opise lze snadno doplnit na formu RUTENSTEN. Další dvě písemena SL dokončující slovo rutensten a nad leknínovým listem spojení písmen mohou tvořit zbytek známého Střížovic nebo neznámého přesto pouţívaného rodového predikátu. SL za predikátem může také být zkratkou původního SE jako senior, když v listině Ješek ze Střížova uvádí svého bratra jako Ješka junior (CDM IX, 103, č. 127; Měřínský – Plaček 1989, 5-6; Měřínský2007, 19-20; Sedláček 2003, 319, obr. 193:12).
Kolem 1360: Střížovici již Rokštejn v majetku nemají, jeho novým vlastníkem se stal právě po polovině 14. století moravský markrabě Jana Jindřich. Došlo k rozdělení původního panství a rokštejnského zboží, kdy majetky původních Ruthenštejnů byly zmenšeny a dále se s nimi nakládalo jako se střížovským zbožím (Přímělkov, Komárovice, Ozřetín, Střížov, půl Smrčného) a odděleným Rokštejnem s Panskou Lhotou, Malým a polovinou Smrčného
1366: V roce 1366 Čeňka ze Střížova přiznala práva na svém majetku svému synovi Ješkovi
ze Střížova (ZDb IV, 70, č. 491)
24.3.1366, 27.3.1366: Markrabě Jan Jindřich odkázal ve svém druhém testamentu, který se dochoval opět jen v potvrzení Karla IV., Brtnici a patrně i Rokštejn spolu s dalším zbožím svému synovi Prokopovi (CDM IX, 323-325, č. 420; CDM IX, 332-334,č. 423).
26.3.1371: Ve třetím testamentu odkázal markrabě Jan Jindřich majetky většinou v jižní polovině Moravy svému synovi Janu Soběslavovi. Jednalo se o hrady Bzenec, Rabštejn (u Mohelna), Rokštejn (u Jihlavy) a Karlsburg (Tepenec), města Ivančice, Pohořelice, Uherský Brod a Ostroh, městečka Brtnici, Rouchovany a Bzenec a třicet dva. Hrad Rokštejn vystupoval jako centrum zeměpanského zboží, k němuž příslušely vsi Lhota (Panská), polovina (Dolního) Smrčného, Malé, Uhřínovice, Jestřebí, Přibyslavice, Číchov (pravděpodobně pouze část na pravém břehu řeky Jihlavy), Petrovice, Okříšky, Římov, Slavice a Stařeč. Samostatně se uvádí Brtnice se soudem a mýtem (CDM X, 138, č. 118; ZDb VI, 98-101, č. , 4, 12; Mezník 1999, 201).
12.1.1376: vydán rozhodčí výrok, který přisoudil rokštejnské zboží a Brtnici markraběti Joštovi (CDM XI, 17-18, č. 16; 18-19, č. 17)
6.2.1378: Čeňka ze Střížova se synem Ješkem prodala a následně intabulovala střížovské zboží Janovi z Holoubka, Bohuši z Ejvanče a Danieli z Čepí, a to vsi Střížov, Přímělkov, Ozřetín s ročnými dvory, Komárovice, půl Smrčného a patronátní právo střížovského kostela (ZDb VI, 131, č. 543; ZDb VI, 140, č. 712).
Rokštejn získává rod Valdštejnů: patrně po 14. říjnu 1398 a před 13. lednem 1399
1399: získání hradů Rokštejn a Sádek, vznik valdštejnského panství na středním a dolním toku řeky Brtnice, v levobřeží Jihlavy v úseku od soutoku s Brtnicí až k Petrovicím a v povodí horní Římovky. Území představuje intabulování části původních střížovických majetků s centrem ve Střížově a vsí v okolí druhého Valdštejnské hradu Sádku (ZDb VIII, 228, č. 227; ZDb VIII, 229, č. 238; ZDb VIII, 229, č. 232; ZDb VIII, 231, č. 275).
1409: smrt Hynka staršího z Rokštejna, pohřben v Jihlavě
2.2.1412: moravský landfrýd stvrdil Jindřich jako Jindřich z Valdštejna odjinud z Rukštejna a přivěsil svou pečeť (Švábenský 1965, 96-97,314)
2.9. a 5.9. 1415: pečetí Jindřich stížné listy do Kostnice (AČ III, 187-193, č. 6; AČ III, 193-195, č. 7)
1417: Existence rokštejnské bojové družiny vedené Bohušem, služebníkem pana Jinřicha (AČ XXXVIII, 32-33, č. 19)
17.11.1421: moravský lanfrýd – pečeť Jindřicha z Valdštejna (AČ X, 246-250, V, zvl. 247)
1423-1424: smrt Jindřicha z Valdštejna
1425: cum quibus dominus de Rutenstein honoratus existit; rokštejnský pán byl poctěn rybami v Jihlavě, za které bylo zaplaceno z městské pokladny (AČ XL/1,111)
1432-1437: doložena existence Zdeňkovy bojové družiny (AČ XXXVIII, 99, č. 63; 103, č. 66; 103-104,č. 67; 104-105, č. 68; 106, č. 70; 107, č. 71-73; LCS III, 89, č. 415; 95, č. 447, 449; 113, č. 567; 114, č. 574; 163, č. 782)
1436: při otevření zemského soudu Jindřich z Valdštejna uváděn jako nebožtík (LCS III, 112, č. 556)
18.4.1437: císař Zikmund Lucemburský potvrzuje Zdeňkovi z Valdštejna list od markraběte Prokopa na hrad Rokštejn a jeho zboží (AČ VII, 579, č. 23)
28.1.1440: zemský landfrýd (AČ X, 258-261, XII)
1441: Zdeněk z Valdštejna vystupuje jako arbitr při urovnání sporů mezi Jihlavou a Táborem (Hoffmann 1999,59-60; Hoffmann – Křesadlo 1971, 37, č. 100; Měřínský 2007, 52; Regesten 26, 111)
1444: majetková narovnání Zdeňka a Jana z Valdštejna: Při majetkovém narovnání dvou generací Valdštejnů v roce 1444 držel Zdeněk z Valdštejna hrad Brtnici s městečkem, Jestřebí pustou Lhotku, Uhřínovice, Lhotu, Malé, Střížov, Přímělkov, Smrčné „a k tomu zbožie hrad Vrchní i Dolní Rukštein“. Synovec Jan drţí sádecké zboţí včetně Slavic, které má zpět Zdeněk vyplatit od Čáslava. I když je hrad Rokštejn uváděn na posledním místě seznamu Zdeňkových majetků, nemění to nic na Zdeňkově oblibě hradu a píše zde svůj dopis Oldřichovi z Rožmberka (AČ IX, 273-275, č. 32;AČ XIV, 11-12, č. 1497; Měřínský – Plaček 1989, 15-16; Měřínský 2007, 55-56)
1444-1448: Spory s pány z Hradce o hrad Sádek a jeho příslušenství a osobní korespondence Zdeňka z Valdštejna s Oldřichem z Rožmberka (LL II, 383-384, č. 442; LL II, 385, č. 444)
25.3.1448, 25.11.1449: Zdeněk z Valdštejna sepisuje na Rokštejně list Oldřichovi z Rožmberka ohledně sporu s Janem z Hradce o sádecký hrad a příslušenství. Originály jsou uloženy ve Státním oblastním archivu Třeboň (AČ XIV, 37, č. 1549; LL III, 320, č. 458; AČ XIV, 46-47, č. 1574)
1450: Rok napjatých vztahů s Rožmberky, spory mezi strakonickou a poděbradskou jednotou. Valdštejně straníci poděbradské jednoty. Zdeněk a jeho syn Jan z Valdštejna opověděli Oldřichovi z Rožmberka v polovině května 1450 na poli u Buštěvsi (AČ II, 282-283, č. 45; AČ III, 544,č. 546; AČ III, 545, č. 558).
18.6.1450: Přístupová listina k vildštajnské mírové smlouvě pečetěná na Rokštejně
(http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/pics/CZ-SOAT/Historica/SOAT-HistoricaTrebon_14500618_1459-b_r.jpg)
13.7.-3.8.1450: Zdeněk z Valdštejna se zúčastnil sněmu v Pelhřimově a ve výpovědi sněmu z 3.8. je uváděn jako Zdeněk z Rukšteina (AČ II, 284-286, č. 46)
4.4.1454: potvrzení českého a uherského krále Ladislava Pohrobka na sádecké zboží, a to na hrad a městečko Sádek, Staříč, Čáslavice, Slavice, Kojetice, Přibyslavice, Římov, Rokytánky a Radonín (AČ VII, 580, č. 27)
1456: na Rokštejně koncipován prozatím poslední známý dokument. Hynek ve stížném listu psal králi Ladislavovi o zadržované platbě třebíčského opata ve výši 40 kop grošů (Švábenský 1965, 116, č. 390)
1464: Jan z Valdštejna a ze Slavkova pohání Mikuláše z Petrovic o 300 kop grošů z Okříšek a Petrovic, že neosazuje službou k hradu Rokštejnu dvěma koňma (LCS IV, 154,č. 773).
1465: Jiří z Poděbrad zaslal Jihlavským list, ve kterém omlouvá a brání Hynka z Valdštejna, že zloděj vyslýchaný na mučení v Telči křivě vypověděl o hradě Rokštejně (Regesten 32, č. 169; Hoffmann – Křesadlo 1971,52, č. 165)
1466: Hynek z Valdštejna pohání opět Mikuláše z Petrovic o 300 kop grošů, že má vojenskou službu se dvěma koňmi k hradu Rokštejnu za zapsané vsi Petrovice a Okříšky, které k hradu příslušejí (LCS IV, 213, č. 908)
26.5.1467: Král chrání Hynka a Václava z Valdštejna před Jihlavskými ještě jednou, a to listem , kterým žádá purkmistra a konšely, aby nepodporovali nepřátele bratří z Valdštejna, kteří stojí věrně při králi (Regesten 33, č. 179; Hoffmann – Křesadlo 1971, 54, č. 173)
Hrad Rokštejn mizí z písemných pramenů a objevují se jen toponyma obsahující Rokštejn nebo rokštejnský např. rybník uváděný Brtnickým urbářem
Mění se ekonomický záběr Valdštejnů. Iniciativa bratří z Valdštejna se soustřeďuje na zvětšení a rozmnožení budovaného panství náležejícího k brtnickému hradu, který se stal novým centrem panství. I když oba bratři Hynek a Václav v roce 1481 intabulovali hrad Sádek a jeho příslušenství Lichtenburkům, od roku 1480 pravděpodobně v souvislosti s převodem Sádku, skupovali statky v širším okolí Brtnice. Mezi nové majetky brtnického panství náleželo kněžické zboží, včetně Kněžic, Rychlova,Větrova, Petrůvek, Mostů, dále Martinice a dva „pluhy rolé“ ve Strážově. Dále se brtnické panství rozrostlo o Komárovice, Starou Říši, Opatov s příslušenstvím a pusté Lipolec a Veselí. Hynek z Valdštejna své manželce Dorotě z Lípy zapisuje vedle věna 100 zlatých uherských i majetky na Opatově a Staré Říši. V roce 1481 je poháněn Hynek želivským klášterem, že se uvázal v Brodce, Hrutov a Vésku. O majetky se hlásil i Jan Jeníček, protože Hynek držel statky třebíčského kláštera zabrané jako válečné zboží. Ještě téhož roku byl poháněn Machnou i Dorotou z Budče o 200 zlatých z odkoupení poloviny Staré Říše, dále Lipolce a Veselíčka. O Opatov vedla spor Dorota z Příseky. Kněz Zebald pohání Hynka za držení lidí v Radoníně, vsi Čertovce, ulice v Přibyslavicích a mlýna tamtéž (AČ X, 353, č. 130; ZDb II, XV, 7, č. 25; ZDb II, XV, 19, č. 164; ZDb II, XV, 22, č. 198; ZDb II, XV, 23, č. 205; ZDb II, XV, 23, č. 208; LCS V, 279, 285-286, 288-289, 291, 303, 306, 314, 319, 340, 347, 387, 441, č. 69, 105, 108-109, 121-122, 136, 207, 228, 273, 298, 424, 465, 678, 221; Zaoralová 1988, 105).
Rodokmen Valdštejnů z Rokštejna, Sádku a Brtnice
Hynek z Valdštejna, †1409, pohřben v Jihlavě; m. Kateřina z Tepence (†1436)
• A1. Anežka, †po 1447; m. Jan "Ješek" Pňovický ze Sovince (†kolem 1431)
• A2. Barbora, †před 1445; m. kolem 1430 Jan z Pernštejna (*kolem 1406, †28.12.1475)
• A3. Machna, †po 1414; m. Zikmund z Křižanova (†mezi 1402-1418)
• A4. Jindřich, †mezi 1423-1424; m. před 1430 Anna z Pernštejna (*kolem 1408, †po 1447)
o B1. Václav, † 1444
o B2. Jindřich Jan, †1449
• A5. Zdeněk, †kolem 1454-1456; m. Žofie z Kunštátu (†po 1437)
o B1. Jan, †před 1466; m. Kateřina z Konice (†po 1466)
C1. Alena, †před 1492; m. Václav z Ludanic (†po 1481)
C2. Žofie, †po 1502; 1. m: Jan Zelený z Říčan (†před 1489);
2. m: Peter od Svätého Juraja a Pezinku (†1517)
o B2. Hynek, †pře 1489; m. Dorota Trčková z Lípy
C1. Dorota; m. Felix Křinecký z Ronova
C2. Zdeněk, †kolem 1514
C3. Žofie, †po 1489; m. Prokop Zajímač z Kunštátu
C4. Burian, †1544; m. Kateřina z Ludanic
D1. Kateřina
D2. Dorota
D.3 Jan †před 1544
D3. Zdeněk, †Brtnice 4.10.1561; m. Anna Krajířová z Krajku (*1527)
E1. Markéta
E2. Hynek, *1545, †kolem 1596; m. Kateřina Zajímačka z Kunštátu (†1600)
F1: Anna *po 1573 - † 1576 dítě
E3. Václav, *1546 – †před 1565
E4. Jan, řečený Lhoše *6.2.1548
E5. Jindřich, *15.8.1555, †7.9.1589; m. Praha 10.2.1585 Zuzana Heltová z Kemetu
F1. Zdeněk, † Brno (Špilberk - věznice) 1624; 1. m: Světlá 30.5.1604 Magdalena z Thurnu a Valassiny (†před 4.4.1614);
2. m: Kateřina Křinecká z Ronova
G1. [1.m. ] dítě
G2. [1.m. ] dítě
o B3. Václav, †kolem 1486
Seznam purkrabí na Rokštejna titulovaných popřípadě jako pán z Rokštejna Sestavených především na základě zápisů v městské knize jihlavské v letech 1362-1418
1362: František, castellanus, purgravius de ruttnsteyn nebo ruttensteyn (MKJ I, 26v, 32v)
1364: purgravius de ruttensteyn (MKJ I, 47v, 44r); Rokštejnský purkrabí (purgravius de ruttnsteyn) svědčí Heynlinovi z Brtnice (Heynlino de Pirnicz). Podle Z. Měřínského se tento purkrabí jmenuje Pluler.
1365: Cleme(n)s gindrzich et Jesco sol(vunt) st a castellano Ruttenst(ein); (MKJ I, 49v)
1374: Škrtnuté zápisy: Jana z Rutenštejna (Jan de Ruthesteyn) nebo jen pán z Rutenštejna (domino de Ruthesteyn); (MKJ I, 149r, 152r)
1385: pán z Rokštejna jako Dominus de rutensteyn uplatňuje své pravomoce markraběcího úředníka při ustanovení ručitele sirotkům Joklina z Uhřínovic, které náležely do markraběcího majetku (MKJ II, 63r)
1387: vynakládá město Brno náhradu za koně jistému Markvartovi, který zaplatil koně pro Střížovce. Pod označením Střížovec se skrývá Jenoni de Rutensteyn dicto Strzihowicz (Baletka 1996, 342; Urbánková – Wihodová 2008, 337, 19/95r, 342, 19/109v, 349, 19/111v).
1394: Hinconis de Rutensteyn
1395: militis Hinconi Tluxa de Rukensteyn (LCS V, 181, 218, 269; AČ XXXI, 391, č. 96; Baletka 1996, 342; Měřínský 1988, 77; Měřínský 2007, 20, 25-27; Soukup 2004, tab. 11.7.2)
1398: Ješek Střížovec z Rukštajna (CDM XII, 435-436, č. 491; ZDb VIII,219,č. 82; Měřínský 2007, 26; Baletka 1996, 342)
1418: Pessyko castellanus de Rutenstein (MKJ III, 51v)
Staré mapy a historické plány hradu
http://oldmaps.geolab.cz/index.pl?z_height=800&lang=cs&z_width=1200&z_newwin=0
Müllerova mapa Moravy: z roku 1716, 2. vydání z roku 1790, cca 1:180000, Morava, mapový list č. 9: hrad Rokštejn vyobrazen jako zřícenina stojící na ostrohu u řeky Brtnice (popis: Rukstyn)
Vojenské mapování
http://oldmaps.geolab.cz/index.pl?z_height=800&lang=cs&z_width=1200&z_newwin=0
I. Vojenské mapování: 1764-1768, 1780-1783 (rektifikace), 1:28800, Morava, mapový list 46: zobrazení hradní zříceniny s popisem Rukstin, s původní komunikací, která překračovala údolí Brtnice východně od hradu přes řeku Brtnici a oddělovala od sebe dva rybníky zmiňovaných již v urbářích brtnického panství v 16. století
II. Vojenské mapování: 1836-1852, 1:28800, Morava, mapový list W_9_IV: zobrazení hradní zříceniny (Ruine Rukstin) a papírny (Haderstampfe), náhonu odděleného z řeky Brtnice, včetně řeky samotné v údolí západně od hradu, rybníky již neexistují, změna komunikačního schématu, cesta vedla z Přímelkova po bývalé hrázy rybníka do východního parkánu hradu a západně směřovala přes původní jižní hradní příkop směrem na Panskou Lhotu, stará komunikace východně od hradu, která překračovala Brtnici zanikla
III. Vojenské mapování: 1876-1878, 1:25000, mapový list 4255_4: vyobrazení hradní zříceniny (Ruckstein), papírny a jejích objektů, včetně budov na severním přehradí hradu Rokštejna, náhonu, řeky Brtnice a cesty přes východní parkán aměrem na Panskou Lhotu
Indikační skica: z roku 1835 pro katastrální území Panská Lhota (http://www.mza.cz/indikacniskici/index.html#); vyobrazení hradu od F. X. Richtera na rubu indikační skicy (dva pohledy na hradní lokalitu, 1. Na rubu indikační skicy katastrálního území Panská Lhota: pohled od Z; 2. Na rubu indikační skicy pro katastrální území Dolní Smrčné: pohled od JV
Obrazy: obrazy lokalit collaltského panství: uložení státní hrad Buchlov: olejomalba pohled na hrad Rokštejn od SZ (nejpozději před výstavbou papírny před 1788 nebo až před 1824; prozatím nejasná první zmínka o papírně pod hradem Rokštejnem)
Plány hradu: kresba hradu a plán od J. H. Marzyho (1788), na pohledové kresbě hradu od JZ je dokumentován náhon, který patrně souvvisí s nejasnou a nejstarší zmínkou o papírně pod Rokštejnem
Fotografie: nejstarší z druhé poloviny 19. století, použity následně jako pohlednice
Stávající podoba hradu
Hrad Rokštejn se skládá z tzv. Horního hradu, Dolního hradu, severního předhradí, západního, jižního a východního parkánu
Současný stav dovoluje shlédnout půdorys i s odkrytými situacemi z archeologického výzkumu z let 1958-1965, 1981-dodnes.
Horní hrad: hranolová věž, tzv. horní palác, obvodová hradba horního hradu (viditelné 2 fáze), rekonstruované substrukce zdiva objektů východně od hradnolové věže, které narušily starou obvodovou hradu ze 13. Století
Dolní hrad: představuje budovu dolního paláce v jeho JZ nároží, po J-JV obvodupodél hlavní hradby jsou tzv. hospodářské komory A-F, ve V úseku hradby je tzv. věž dolního hradu, na ní navazuje budova tzv. kovárny, dále odpadní kanál a budova C , S úsek zdiva obvodové hradby přerušuje vstupní brána z předhradí
Předhradí: narušené výstavbou subrecentních a recentních objektů, které svou severní hranicí stojí na původní obvodové hradbě předhradí
Z, J a V parkán: představoval poměrně úzký prostor vymezený parkánovou hradbou, jeho východní úsek u budovy C byl poměrně dobře přístupný, západní úsek vystavěný pod skalním sukem nezabezpečoval provoz po vznikajících terénech, ochoz hradby byl přístupný po mostku z výpadní branky dolního hradu umístěné mezi dolním pálacem a skalním sukem horního hradu; jižní úsek parkánu byl nejužšší protože kopíroval upravený reliéf terénu ze starších fází hradu, v jižním úseku byl hrad vymezen hlubokým příkopem
Opravy a konzervace hradu
1958-1965: Opravy prováděné pod vedením ing. B. Coufala
1961: dostavba zdiva v SV úseku vnější obvodové hradby dolního hradu S od východní věže dolního hradu a výstavba a rekonstrukce zdiva v místech odpadového kanálu vdolního hradu mezi stávajícími objekty budovy C a tzv. kovárno
1961-1962: dostavba části zdiva mezi komorou F a věží dolního hradu v místě vnější obvodové hradby, dostavba JV nároží vvýchodní věže dolního hradu
1962: dostavba vypadlého líce zdiva v jižním úseku hradby horního hradu ze strany dolního hradu
1964: dostavba JZ nároží obvodové hradby horního hradu, dostavba zdiva v západním úseku obvodové hradby horního hradu (zazdění mříže) s výhledem k Z
1965: výstavba zdiva na substruktuře odkrytá vstupní brány do dolního hradu z předhradí
1969: oprava zdiva vstupní brány do horního hradu a zdiva paláce horního hradu v jihovýchodní části (místo odtržení zbytku paláce směrem do nádvoří dolního hradu)
Nedat. dostavba nárožích věže horního hradu
1981-1996: Opravy prováděné pod vedením prof. PhDr. Z. Měřínského, CSc.
Nedat. stabilizace koruny zdiva odkrytých situací: hlavní obvodová hradba dolnho hradu (JV úsek) a zdiva hospodářských komor, tzv. kovárny a jižní úsek zdiva budovy C
2003-2010: projekt ,,Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn"
2000-2002: vypracován z podnětu tehdejšího OÚ (pozdějšího MÚ Brtnice) za konzultací a přispění odboru Památkové inspekce MK ČR v Praze projekt „Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn“, a to za kulturním a osvětovým účelem včetně prezentace výsledků archeologického výzkumu
2003-2010: realizace projektu ,,Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn", konzervace, stabilizace zdiva hradu a další práce s tím související
2002: oprava východní věže dolního hradu (interiér, exteriér)
2003-2004: oprava dolního paláce (interiér, exteriér)
2005-2007: oprava horního paláce (interiér, exteriér)
2006: oprava koruny hradby horního hradu při horním paláci, zpevnění původních omítek ve vnitřní straně paláce, statické zajištění zdiva, zpevnění koruny zdiva, zajištění dlouhodobé ochrany původních hodnotných architektonických komponentů pomocí lokálního zastřešení ve dvorní části paláce
2007: interiér horního paláce
2008: oprava věže horního hradu (exteriér a interiér), stávající obvodová hradba horního hradu V, Z
2009: oprava věže horního hradu (exteriér), stávající obvodová hradba horního hradu v úseku Z a V, oprava vstupní brány horního hradu
2010: horní hrad: zpevnění a zvýrazenění substrukce obvodové hradby ze 13.století v jejím východním a jižním úseku; stávající obvodová hradba horního hradu v úseku J
Historie archeologických výzkumů
1958-1965: amatérksý archeologický výzkum Bohumila Coufala s vědomím MZM v Brně a MV v Jihlavě
1963-1966: Z. Měřínský – gymnaziální léta (amatérský archeologický výzkum) – čtverce 1x1m N 1-21; profily A-B, CD, E-F, G-H, I-J; prostor jižně a jihozápadně od věže horního hradu v současných čtvercích 4/9-10 a 5/9-10
1981-1988: Archeologický ústav ČSAV v Brně – vedoucí: Z. Měřínský – záchranný archeologický výzkum
1989-1991: Moravské zemské muzeu Brno – vedoucí: Z. Měřínský – systematický archeologický výzkum
1991-1996: Historický ústav FF MU v Brne – vedoucí: Z. Měřínský – systematický archeologický výzkum
1996-dosud: Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně – vedoucí: Z. Měřínský (v roce 1997 výzkum prerušen); systematický archeologický výzkum
2005-2011: archeologický výzkum za podpory výzkumného záměru MŠMT
2009-2012: výuka studentů archeologie za podpory OPVK
Zkratky
AČ – Archiv český
CDM – codex diplomaticus et epistlorais Moraviae
LCS – Libri citationum et sententiarum
LL – Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka
MKJ – městká kniha jihlavská
RBM – Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae
Regesten – Regesten der Archive im Merkgrafthume Mähren.
ZDb – Zemské desky brněnské
Prameny:
Digitalizované prameny:
http://www.monasterium.net/
listina Dětřicha z Kněžic z 11.11.1289, uložení: Národní archiv Praha, klášter Strahov, signatura: 19, citace: CDM VII, 776-777, č. 147; http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/img/CZ-NA-I/RP/NA-RP_12891111_19_r01.jpg
listina Jan Lucmeburského z 21.4.1325,uložení: Moravský zemský archiv v Brně, signatura: 1325 IV 21, citace: CDM VI, 221, č. 285, http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/pics/857/MZAB_13250421_E57-H23-168_r.jpg
přístupový list Zdeňka z Valdštejna k Vidlštajnské smlouvě z 18.6.1450, uložení: Státní oblastní archiv Třeboň, signatura: 1893, http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/pics/CZ-SOAT/Historica/SOAT-HistoricaTrebon_14500618_1459-b_r.jpg
http://www.manuscriptorium.com/?q=cs
Městská kniha I soudní, Archiv města Jihlava do r.1848, odd. Úřední knihy a rukopisy, inv. č. 1, uložení: Státní okresní archiv v Jihlavě
Městská kniha II soudní a radní, Archiv města Jihlava do r.1848, odd. Úřední knihy a rukopisy, inv. č. 2, uložení: Státní okresní archiv v Jihlavě
Městská kniha III radní, Archiv města Jihlava do r.1848, odd. Úřední knihy a rukopisy, inv. č. 3, uložení: Státní okresní archiv v Jihlavě
Edice:
eds. Urbánková, K. – Wihodová, V., 2008: Brněnské berní rejstříky z přelomu 14. a 15. století. Prameny dějin moravských 15. Brno.
ed. Švábenský, M., 1965: Stavovské listiny 1212-1847. In: Inventáře a katalogy Státního archívu v Brně. Katalog. Brno.
AČ:
ed. Friedrich, G., 1921: První kniha provolací desk dvorských z let 1380-1394. Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XXXI. Praha.
ed. Hoffmann, F., 2001: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XXXVIII. Praha.
ed. Hoffmann, F., 2004: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XL/1. Rejstříky městské knihy jihlavské z let 1425-1442. Praha.
ed. Kalousek, J., 1840: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské VII. Praha.
ed. Kalousek, J., 1889: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské IX. Praha.
ed. Kalousek, J., 1890: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské X. Praha.
ed. Kalousek, J., 1892: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XI. Praha.
ed. Kalousek, J., 1895: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské XIV. Praha.
ed. Palacký, F., 1842: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské II. Praha.
ed. Palacký, F., 1844: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské III. Praha.
ed. Palacký, F., 1846: Archiv Český čili staré písemné památky české a moravské IV. Praha.
CDM:
ed. Brandl, V., 1868: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/3. Brünn.
ed. Brandl, V., 1875: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae IX. Brünn.
ed. Brandl, V., 1878: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae X. Brünn.
ed. Brandl, V., 1890: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae XII. Brünn.
ed. Chytil, J., 1854: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VI. Brünn.
ed. Chytil, J., 1858: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/1. Brünn.
ed. Chytil, J., 1860: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII/2. Brünn.
RBM:
ed. Emler, J., 1882: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. Pragae.
ed. Emler, J., 1890: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Pragae.
LCS:
ed. Brandl, V., 1878: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové III/1. Brunae.
ed. Brandl, V., 1880: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové III/2. Brunae.
ed. Brandl, V., 1881: Libri citationum et sententiarum. Knihy půhonné a nálezové IV/1, 2. Brunae.
LL:
ed. Rynešová, B., 1932: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. Svazek II. 1438-1444. Praha.
ed. Rynešová, B., 1937: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. Svazek III. 1445-1448. Praha.
MKJ
Městská kniha jihlavská
Regesten:
ed. Chlumecký, P., 1856: Regesten der Archive im Merkgrafthume Mähren I. Brünn.
Literatura:
Baletka, T. 1996: Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411). Sborník archivních prací XLVI, 259-536.
Demek, J. a kol., 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Horny a nížiny. Praha.
Demek, J. - Mackovčin, P. - Balatka, B., 2006: Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon. Brno.
Hoffmann, F., 1999: Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Od počátků do roku 1848. Jihlava.
Hoffmann, F. – Křesadlo, K., 1971: Městská správa Jihlava. Inventář. Sv.1. Listiny (1240) 1269-1900 (1929). Jihlava.
Měřínský, Z., 1988: Brtnice a okolí od poloviny 13. století do válek husitských. In.: Janák, J. (ed.), Dějiny Brtnice a připojených obcí. Brno, 51-99.
Měřínský, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981-2006. Brtnice – Brno.
Měřínský, Z. – Plaček, M., 1989: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981-1989). Brno-Brtnice.
Mezník, J., 1999: Lucemburská Morava 1310-1423. Praha.
Sedláček, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty svazek 5. Atlas pečetí. Soupisy, rejstřík, faksimile. Praha.
Soukup, M., 2004: Dolní palác hradu Rokštejna. Vyhodnocení nálezové situace v jižním prostoru. Brno. Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, nepublikovaná diplomová práce.
Zaoralová, M., 1988: Od husitství k Bílé hoře (Brtnice v majetku Brtnických Valdštejnů). In.: Janák, J. (ed.), Dějiny Brtnice a připojených obcí. Brno, 101-132.
Internetové zdroje:
Písemné prameny:
http://www.monasterium.net/
http://www.manuscriptorium.com/?q=cs
Mapové portály:
http://oldmaps.geolab.cz/index.pl?z_height=800&lang=cs&z_width=1200&z_newwin=0
http://www.mza.cz/indikacniskici/index.html#
-
autor
Mazáčková
