Haberská cesta
součást lokality
-
popis lokality
Haberská cesta
Má v odborné literatuře své pevné místo. Již klasickou prací o ní je dílo I. Vávry (VÁVRA 1969). Z cest, které procházely Českomoravskou vrchovinou je právě této komunikaci v odborné literatuře věnována největší pozornost. Osídlení Českomoravské vrchoviny bývá často kladeno do souvislosti s touto cestou. Je často považována za jednu z hlavních zemských komunikací (ŽEMLIČKA 2002, 48). Pro tuto „výlučnost“ však není sebemenší důkaz (viz CENDELÍN 2001).
Haberská cesta se poprvé objevuje v písemných pramenech k roku 1101. Kronikář Kosmas ve svém Kronice Čechů zaznamenává události o plánované bitvě u Malína, kdy vojsko brněnského údělného knížete Oldřicha „odevšad stísněni a v úzkých jsouce, úzkou cestou a velmi těsnou stezkou, kudy se chodí přes hvozd k Habrům, pustili se v noci na hanebný útěk“: Magna undique coartati angustia, per angustam viam et nimis artam semitam, qua itur trans silvam ad Gabr, turpem noctu maturaverunt fugam (FRB II, 149).
Další písemná zmínka, kde je cesta výslovně označena názvem, jež nás opravňuje používat pro ni jméno Haberská, pochází z roku 1233. V listině krále Václava I. je zmíněna via, que vocatur Nahaber (CDM II, č. 231, s. 252-253). Průběh cesty byl v této listině použit jako východní hranice lesa Borek, patřící k majetku kanonie želivských premonstrátů.
Podle tradiční představy spojovala vedla cesta z Čáslavi přes Vilémov, Habry, (Havlíčkův) Brod (zde překročila tok Sázavy), a Jihlavu (zde překonává cesta tok Jihlavy) a dále přes Brtnici a Moravské Budějovice na Znojemsko. Tento obraz není v odborné literatuře zcela jednomyslně přijímán (CENDELÍN 2001). Průběh cesty se zřejmě časem měnil. Od 13. století můžeme předpokládat trasu mezi Jihlavou a (Havlíčkovým) Brodem zhruba ve směru dnešní silnice I/38. Tento průběh koreluje s naší představou vymezení východní hranice lesa Borek roku 1233.
Ještě ve 12. století je předpokládán průběh trasy, který se území Jihlavy vyhýbá a na sever (do prostoru Havlíčkova Brodu) pokračuje přes oblast Polné. Brod přes Jihlavu je v této fázi předpokládán u Luk nad Jihlavou. Další vodní tok, Sázava, byla překonána někde v prostoru dnešního Havlíčkova Brodu (uvažuje se o okolí kostela sv. Vojtěcha) a cesta dále pokračovala přes Lučici a Veselý Žďár na Čáslav (MĚŘÍNSKÝ 1988; ROUS 1982).-
autor
Hejhal
