Jihlava, Brtnické předměstí, CITY park
archeologické lokality
-
typ výzkumu
záchranný výzkum
-
katastr
Jihlava
-
rok / datum výzkumu
2006-2007
instituce
Archaia Brno, pracoviště Jihlava, P. Hejhal
-
popis
Archeologický výzkum v jižním předpolí historického centra města byl vyvolán plánovanou stavbou nákupního centra CITY park Jihlava. Výzkum proběhl v listopadu 2006 až srpnu 2007.
Zkoumaná plocha měla zhruba obdélný tvar, delší strana je orientována západo-východně. Pomyslnou osu delší strany tvoří Koželužský potok, který lokalitou protéká. Nadmořská výška lokality je XXX m n.m.
Sledovaná oblast byla součástí středověkého předměstí „U koželuhů“. Předměstí se nacházelo podél Koželužského potoka a před Brtnickou branou jím procházela komunikace. Ta se dále na jih větvila, jedna větev šla na Znojmo a Vídeň, druhá směřovala na Třebíč a Brno.
Zásadní změnu ve struktuře osídlení jihlavské aglomerace přineslo 17. století. V neklidných dobách třicetileté války bylo přistoupeno k modernizaci městského opevnění. V souvislosti s opevňovacími pracemi byla zbořena městská předměstí. Destrukce postihla i předměstí U koželuhů, jižně od města bylo vybudováno zátopové území.
Svědectví o vzhledu lokality po této změně nám poskytují rytiny Matthäuse Meriana staršího (1593-1650). Je zachyceno obléhání Jihlavy hrabětem von Buchheim 7. prosince 1647. Sledovaný prostor je zatopen vodou koželužského potoka. Hladina je zvednuta pomocí hrází (na naší lokalitě dvě), po jejichž korunách vedou komunikace. Tyto cesty jsou na jedné z rytin vybaveny lehkými ploty, znemožňující pohyb potenciálních útočníků.
Na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1835 je na sledované ploše zachycena pevná zástavba, kopírující osu Koželužského potoka.
Významná zjištění přinesla dokumentace v prostoru tzv. severního profilu stavby. Souvrství 0113, 0114, 0115, 0116, 0117, 0118, 0119, 0120 a 0901 interpretujeme jako těleso městského bastionu. Archeologický výzkum tak přináší důležité informace k dějinám jihlavského opevnění. Vybudování zemního tělesa bastionu datujeme zlomky keramických nádob do poloviny 17. století. Toto zjištěné koresponduje s tím, co víme o vývoji jihlavského opevnění z písemných pramenů.
Těleso bastionu bylo tvořeno uloženinami, které obsahovaly stopové množství vrcholně středověké a novověké keramiky a dále i fragmenty cihel, případně mazanic. Z toho lze usuzovat, že materiál na stavbu bastionu byl brán i z prostoru zničených starších předměstí (v tomto případě by se mohlo jednat o část předměstí U koželuhů, viz. výše).
Konstrukce 0910 představuje armování bastionu na jeho eskarpové straně. Toto zpevnění mělo své opodstatnění také z toho důvodu, že v tomto prostoru s bastionem sousedila vodní plocha, která v tomto úseku představovala další fortifikační prvek.
Prostory tesané do skalního podloží můžeme interpretovat jako sklepy zástavby, která v tomto prostoru existovala od 18. století (Obr. 6, 8, 10, 12). V době stavby neexistovala odpovídající nadzemní zástavba. Z časových a hlavně bezpečnostních důvodů proběhla jen dílčí dokumentace těchto prostor. Zasypané části nebyly čištěny ani následně dokumentovány. Nelze tedy vyloučit, alespoň u některých těchto prostor, jejich vzájemné propojení.
Situace dokumentované ve výkopu pro kanalizaci nelze zcela jednoznačně interpretovat. Jedná se o vrstvy dorovnávacího charakteru, v jednom případě proťaté mladším vkopem. Vznik uloženin můžeme na základě nalezené keramiky datovat do období vrcholného středověku, tedy do období existence předměstí U koželuhů. Spodní partie profilu měly charakter potočního sedimentu.
Závěrem můžeme konstatovat, že archeologický výzkum na lokalitě zdokumentoval situace z doby existence jihlavského předměstí U koželuhů, které byly reprezentovány kontexty obsahujícími vrcholně středověkou keramiku. V 17. století byla jihlavská předměstí zlikvidována z důvodu modernizace jihlavského opevnění. Část tohoto opevnění – bastion – byl stavbou narušen a dokumentován na tzv. severním profilu. V 18. století začala být jihlavská předměstí opět obnovována. V této době zřejmě vznikla zástavba i v tomto prostoru. Můžeme s ní spojovat dokumentované sklepy vytesané do skalního podloží.
-
kultury
novověk (1 500 - současnost)
-
materiál / uložení
Muzeum Vysočiny Jihlava
-
obrazy
-
autor
Hejhal
