Jihlava, Jakubské náměstí, hrobka kaple Bolestné PM u kostela sv. Jakuba Většího
archeologické lokality
Hrobka-kaple Panny Marie Bolestné kostel sv. Jakuba Většího Jakubské náměstí Jihlava 2003
Jakubské náměstí Jihlava
místní název: ad ecclesiam parrochialem-
typ výzkumu
záchranný výzkum
-
trať
Jakubské náměstí
katastr
Jihlava
-
rok / datum výzkumu
2003
instituce
MVJ
-
terénní situace
Průzkum hrobky začal hloubením přístupové šachty k chodbičce pod východní stěnou kaple Bolestné Panny Marie a hledáním zazděného vchodu do krypty. Během hloubení šachty byly nacházeny lidské kosterní pozůstatky v neanatomické poloze a zbytky dřevěných rakví. Zřejmě několik hrobů bylo v těchto místech narušeno již dříve během zemních zásahů při stavbě kaple nebo později při výkopech ve 20. století (zazdění vchodu a sanace podzemí v 70. – 80. letech). Kosterní pozůstatky byly buď spolu s obsahem krypty uloženy na ústředním hřbitově nebo ponechány na místě. Pohřební prostor pod kaplí Bolestné Panny Marie založili barokní stavitelé na obdélném půdoryse o rozměrech 9,20 x 4,80 m a sklenuli cihlovou valenou klenbou, jejíž výška dosahuje uprostřed místnosti 2,26 m. Do hrobky se vcházelo ze severní strany přímo z interiéru kaple po cihlových schodech. Další vchod se nacházel na vnější straně kaple tak, aby se do hrobky dalo dostat přímo ze hřbitova. Po proražení cihlové zazdívky na východní straně kaple bylo zjištěno, že cihlový vchod je částečně zavalen stavební sutí. Naproti chodbičce za skládkou kostí byl zbudován ještě větrací otvor, který ústí na západní straně kaple. Celý pohřební prostor byl tak dobře odvětráván. Zaslepením průrazů došlo k postupnému narůstání vlhkosti a šíření plísní. V severozápadní části krypty byla vybudována skládka kostí, které pocházejí s největší pravděpodobností ze zrušeného městského hřbitova rozprostírajícího se kolem kostela sv. Jakuba Většího až do druhé poloviny 18. století. Je pravděpodobné, že lidské kosti zde uložené pochází z prostoru stavby kaple a zřejmě i z hrobky pod presbytářem kostela, odkud byly přemístěny po definitivním zákazu pohřbívání na území města v roce 1784. Zbývající prostor hrobky u východní a západní stěny pokrývaly dvě řady dřevěných rakví s lidskými ostatky. Rakve byly postupně po obou stranách vrstveny na sebe tak, aby mezi nimi vznikla úzká ulička na projití. Během pozvolného tlení spodních pater docházelo k postupnému propadání se svrchních rakví. Na celkově neutěšeném stavu krypty nesou svůj díl viny i nepovolaní návštěvníci či přímo zloději, kteří se dostali dovnitř. Pohřební schránky v podobě dřevěných rakví, z nichž některé byly malovány a vystlány pilinami, ukládali příbuzní jihlavských občanů do hrobky od osmnáctého století. Kosti byly uloženy do jámy za kaplí Nanebevstoupení Páně na ústředním hřbitově v Jihlavě, Žižkova 95, a zbytky ztrouchnivělých rakví vyvezeny na skládku do Hruškových Dvorů. Z jedné z rakví u vchodu do krypty byl získán redukčně vypálený tenkostěnný hrnek s uchem (inv. č. J08/B1856), který posloužil jako milodar. Datovat ho můžeme rámcově do období novověku, resp. do 16. – 18. století.
nálezová zpráva
0102, 2003, Jihlava, Hrobka kaple Bolestné PM u kostela sv. Jakuba Většího, Muzeum Vysočiny Jihlava, p.o.
-
kultury
novověk 2 (1 650 - současnost)
-
autor
Zimola
