Encyklopedie dějin Jihlavy

Jiří Stříbrný

    Jiří Stříbrný


    • * 14.1.1880 Rokycany – † 21.1.1955 věznice, Valdice (okr. Jičín) nebo Ilava (Slovensko)


    • Jiří Stříbrný se do politiky zapojil již v roce 1897 v sedmnácti letech jako aktivní zakládající člen České strany národně sociální a působil v její mládežnické organizaci. V roce 1911 byl zvolen do Říšské rady, kde až do zániku monarchie působil v poslanecké frakci "Český národně sociální klub". V roce 1914 byl zatčen a vězněn až do roku 1917, kdy se okamžitě zapojil do odbojové organizace Maffie. V roce 1918 je členem Národního výboru a Socialistické rady. V říjnu 1918 se aktivně podílí na rozbití Rakousko-uherské monarchie a stává se jedním z "mužů 28. října". V letech 1920 až 1926 působí jako místopředseda ústředního výkonného výboru Československé strany socialistické, zastává četné posty ve vládách mladé Československé republiky: ministr pošt a telegrafů v tzv. Kramářově vládě v letech 1918–1919, ministr železnic v různých vládách od roku 1919 do 1925, ministrem obrany byl v letech 1925–1926. Po vyloučení ze strany v září 1926 zakládá v květnu 1927 Slovanskou stranu národně socialistickou, později transformovanou na Radikální hnutí – slovanští národní socialisté (název změněn v roce 1929 na Radikální strana – slovanští socialisté). V parlamentních volbách roku 1929 kandiduje společně s Národní obcí fašistickou za Ligu proti vázaným kandidátním listinám a v roce 1930 zakládá Národní ligu, která splynula s ostatními krajně pravicovými stranami v Národní sjednocení v roce 1934. V roce 1938 se Stříbrného křídlo z Národního sjednocení odštěpilo a byla založena nová strana: Národní liga – strana radikální, národní a demokratická. V době Mnichova se postavil za obranu republiky a za Protektorátu Čechy a Morava se stáhl do ústraní. I přesto, že nacisty nikdy nepodporoval byl na základě retribučního dekretu v roce 1947 odsouzen k doživotnímu žaláři. Umírá ve vězení krátce po svých 75. narozeninách.


    • rodné jméno

      Ferdinand

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      RČS


    • zajímavé okolnosti

      V roce 1931 Státní zastupitelství vzneslo na Jiřího Stříbrného dvě žaloby: pro křivou přísahu a pro korupci. Soudní jednání bylo zahájeno před Krajským trestním soudem v Praze 14. 12. 1931. Osvobozující rozsudek ve věci křivého svědectví padl 4. 1. 1932, proti němuž podal státní zástupce zmateční stížnost, jíž se zabýval Nejvyšší soud v Brně 23.–25. 6. 1932. Dne 25. 6. Nejvyšší soud vyhověl zmateční stížnosti, rozsudek zrušil a převedl případ ke Krajskému trestnímu soudu v Jihlavě. V procesu, jenž byl v Jihlavě zahájen 10. 10. 1932, zastupoval Stříbrného Dr. Ladislav Rašín, syn prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Plánováno bylo vyslechnout na 140 svědků, protokol byl veden ve třech knihách o 1520-ti stranách a jenom náklady na cestovné a diety se vyšplhaly na 20 000,- Kč. Koncem prosince byly předneseny závěrečné řeči – nejprve 28. 12. státního zástupce Dr. Marjanka a 29.–30. 12. 1932 pak Jiřího Stříbrného, po němž následoval L. Rašín, jehož obhajovací řeč má celkem 182 stran strojopisu. Dne 20. 1. 1933 byl u jihlavského soudu nad Jiřím Stříbrným vynesen osvobozující rozsudek.


    • zaměstnání

      novinář - politik - podnikatel

    • politická orientace

      národní socialista


    • poznámky

      Soud v Jihlavě (1932-1933) s Jiřím Stříbrným se týkal jeho údajných machinací s uhelnými dodávkami pro stát v době jeho působení na postu ministra železnic ve 20. letech 20. století.


    • obrazy

      img0668.jpg img0667.jpg


    • prameny, literatura


    • autor

      Zimola


Aktualizováno: 26. 12. 2017