Náhrobník, Judith HOFERIN
náhrobník
-
kultura
novověk 2 (1 650 - současnost)
lokalita
Jakubské náměstí - Jakubské náměstí - Kostel sv. Jakuba Většího, Jakubské náměstí, Jihlava, 2008
výzkum
2008: Jihlava, Jakubské náměstí, kostel sv. Jakuba Většího, obnova podlahy v interieru
-
předmět
náhrobník
materiál
kámen
-
popis nálezu
NK 103
Marzy : No. 74
jméno : Judith HOFERIN (Höferová)
rozměr : 87 x 173 cm
materiál : žula
popis : Obdélníková deska. V horní polovině přední strany zvýšená obdélníková plocha, v polovině stran kosočtverečné ozdoby, v ploše rytý desetiřádkový nápis. Uprostřed pod zvýšenou plochou dvouřádkový rytý nápis, pod ním osekaný kruhový znak.
text : (rekonstrukce podle Marzyho)
ANNO 1709 DEN 27. JUNI IST
SEELIG DIE TUGENDSAME
FRAU JUDITH HOFE …….
……… 74 JAHR LEBTE IM
EHESTAND 40, ALS WITTIB
12 JAHR RUHET ITZO HIER IM
FRIEDEN UND ERWARTET
EINE FROLICHE URSTÄND
ZUM EWIG LEBEN
AMEN
WIE DU JETZT BIST, SO WARE ICH
ICH NICHT VORBEY, BITT GOTT FÜR MICH
překlad : 27. června 1709 blaženě zesnula v Pánu 74letá počestná paní Judita Höferová. Žila 40 let v manželství a 12 jako vdova. Odpočívá zde v pokoji a očekává šťastné vzkříšení k věčnému životu. Jaký jsi teď ty, takový jsem byl já, pros za mě Boha
Prosopografie :
Od poloviny 16. století zastávali Höferové v Jihlavě významné funkce v městské samosprávě. Prokop byl od r. 1568 37 let radním, v letech 1577 a 1580 městským rychtářem a 1586 primátorem. V r. 1596 byl jedním ze zástupců Jihlavy při koupi trčkovského panství. Jan zastával v letech 1629-1639 funkci královského rychtáře a v r. 1635 získal šlechtictví. V r. 1640 prodal Haidlerům statek Sparrern a Waldhof. Není známo, kdy Höferové získali erbovnictví a predikát ze Šparberka.
Znak: Černý štít s kosmým červeným břevnem. V něm tři šesticípé stříbrné hvězdy. V horní polovině zlatý dvouocasý lev vpravo, v dolní polovině červená heraldická lilie. Na horním okraji štítu položená otevřená korunovaná přilba. V klenotu rozkřídlená dělená orlí křídla: vpravo černostříbrné, vlevo stříbrnočervené. Přikryvadla vpravo stříbrnočervená, vlevo černostříbrná.
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
autor
Jaroš
