Jihlava
popis
XIII. století
1226 První zmínka o řece Jihlavě v listině papeže Honoria III.
1233 Datovaná listina, ve které se uvádí třináct vsí slovanského jména, poplatných desátkem farnímu kostelu sv, Jana Křtiteleve Staré Jihlavě na haberské stezce při brodu přes řeku Jihlavu.
1234 Přemysl, markrabí moravský, věnuje tišnovskému kláštěru slovanskou osadu Starou Jihlavu.
1240 Václav I. získává od tišnovského kláštěra Jihlavu a další vesnice, patrně s úmyslem založení nového kolonisačního města z důvodu nalezení rudného bohatství.
1240-1243 Po objevení stříbrných rud němečtí kolonisté zakládají město na návrší na pravém břehu řeky Jihlavy.
1249 Václav I. a Přemysl (markrabí moravský) potvrzují městu Jihlavě městská a horní práva (tzv. Privilegium A).
1249 První zmínka o mincovně v Jihlavě
1257 Jihlavská fara přenesena do nového kolonisačního města k sv. Jakubu, k jehož poctě světí nový chrám olomoucký biskup Bruno 30. 5. Stará Jihlava ztrácí na svém významu.
1258 Nejstarší zmínka o jihlavském špitálu.
1269 Přemysl II, král český, uděluje Jihlavě právo skladu.
1270 Jihlava přijímá první stavební řád z rukou krále Přemysla Otakara II. s hlavním zřetelem při výstavbě na vlastní potřeby města.
1275 Přemysl II. prodává jihlavským měšťanům tavírnu a mincovnu.
1278 Rudolf Habsburský potvrzuje jihlavským privilegia.
1279 V Jihlavě se konají královské svatby dětí Přemysla II. (Václava a Anežky) s dětmi Rudolfa Habsburského (Jitkou a Rudolfem).
1288 Nejstarší zmínka o jihlavské škole (rektor Herman).
1290 Přibližný letopočet sepsání druhé listinyjihlavského městského a horního práva (tzv. Privilegium B).
1293 První známé jméno rychtáře (Berthold).
XIV. století
1300 Václav II. ruší jihlavskou mincovnu, právo raziti mince jakožto královský regál přísluší mincovně v Kutné Hoře.
kolem 1300 - Na rozmezí století první horní město Saska Freiberk přijímá Jihlavské horní právo a vzniká tzv. Německéhorní právo jihlavské.
1304 Gozzius a Orvieto - učený italský právník při dvoře Václava II. zpracoval Jihlavské horní právo, "Jus regale montanorum", které se stalo základem horních práv v celé Evropě.
1307 Z tohoto roku zaznamenáváme jména rytíře Zeboty (Sypoty) a konšelů Gundolfa, Chunrada a dalších.
1328 Zemětřesení a zátopy poškozují jihlavská horní díla.
1345 Karel, markrabí moravský, rozšiřuje jihlavskou horní pravomoc a posiluje postavení vrchního horního tribunálu. Na Karlovu výzvu k povznesení obchodu přicházejí židé do Jihlavy.
1348 Zaznamenává jihlavský kronikář první morovou epidemii v městě. (První a nejstrašnější epidemie v dějinách, která si vyžádala za oběť třetinu evropského obyvatelstva.)
1349 Soukenickému cechu je vydán první cechovní statut.
1353 Zaznamenán první z velikých požárů středověké Jihlavy, který zachvátil téměř celé město.
1359 Karel IV. potvrzuje jihlavská privilegia. První zmínka archivní o české ulici ve městě (platea Bohemorum), dosvědčuje, že český živel byl v Jihlavě již v nejstarších dobách.
1376 Zátopy v jihlavských dolech ochromují důlní podnikání.
1389 Zmínka o vodovodu jihlavském, patrně krátce před tím zřízeném.
1391 Řemeslníci za vedení soukeníků se bouří proti rychtáři a městské radě; první velký projev sociální nespokojenosti.
XV. století
1400 Jihlavský řemeslník Řídel zřizuje nadaci k stavbě kaple sv. Václava, nazývané pak Českou kaplí.
1402 Jihlava je přepadena českými zemany za vedení Zikmunda z Rokštejna a Jana Sokola z Lamberka (freska v minoritském kostele).
1410 Kolem tohoto roku vzniká index městského písaře Jana z Gelnhausenu, jenž je perlou gotického iluminačního umění, s nejstarším vyobrazením dnešního jihlavského znaku.
1420 Jihlava vypovídá nepřátelství husitské Praze.
1421 Císař Zikmund potvrzuje Jihlavským privilegia.
1422 Zikmund po porážce u Německého Brodu prchá přes Jihlavu a dle pověsti se zastaqvuje u tzv. císařské studánky u Hosova.
1423 žižka obléhá Jihlavu bez úspěchu.
1425 Pod záminkou nadržování husitům jsou Židé vypuzeni z Jihlavy; Synagoga v Židovské ulici přeměnena v chudobinec (1427) a později v kapli.
1426 Město kupuje zastavěné pozemky, na nichž později staví budovu dnešní radnice.
1427 Husitský hejtman Jan Roháč z Dubé obléhá Jihlavu.
1436 Na jihlavském náměstí jsou 5. července vyhlášena basilejská kompaktáta za přítomnosti strany podobojí, papažské legace a císaře Zikmunda. Zikmund potvrzuje jihlavská privilegia a je přijat za krále.
1438 Čeští katoličtí páni přijímají v Jihlavě Slbrechta, vévodu rakouského za krále českého.
1441 Skončilo nepřátelství mezi Jihlavou a Táborem jako poslední ohlas husitské revoluce; Jihlavští uzavírají mírovou smlouvu s Táborem za zprosředkovatelství Zdeňka Brtnického z Valdštena.
1449 Koná se v Jihlavě sjezd strany poděbradské a rožmberské.
1453 Ladislav Pohrobek skládá při zemské hranici na řece Jihlavě přísahu česjým stavům.
1458 Král Jiří z Poděbrad donutil poslušnost Jihlavy jejím obléháním a potvrdil Jihlavským privilegia.
1460 Petr Přespole, měšťan kutnohorský, překládá do češtiny Jihlavské horní právo.
1467 Jihlavští opět na straně nepřátel Jiřího po boku Matyáše a panské tzv. Jednoty zelenohorské. Jiří zbavuje Jihlavu vrchního horního tribunálu ve prospěch Kutné Hory.
1469 Matyáš Korvín se zmocnil celé Moravy a byl zvolen českým králem proti Jiříku z Poděbrad korunovací v Olomouci. prohlášení Matyáše českým králem proběhlo v Jihlavě v kostele sv. Jakuba.
1471 Jiří z Poděbrad obléhá Jihlavu a po jeho smrti Matyáš Korvín se v Jihlavě snaží prosadit platnost své volby.
1479 Matyáš, jako markrabí moravský, potvrzuje jihlavská privilegia.
1480 Veliká morová epidemie si vyžádala podle zprávy kronikáře 4 000 obětí.
1486 Český král Vladislav II. a Matyáš Korvín uzavírají v Jihlavě dědické úmluvy.
1492 Vladislav II. uděluje Jihlavě "zlaté" privilegium, dávající městu záruky, že nebude nikdy dáno do zástavy za královské dluhy.
1499 Sepsána statuta brněnských střelců, jež později byla udělena jihlavskému střeleckému bratrstvu sv. Šebestiána.
XVI. století
1501 V dominikánském klášteře se koná sněm moravských stavů.
1507 Dokončena stavba Praěné věže (později nazývané Růžovou nebo Červenou) v hradební zdi v dnešní Husově ulici.
1508 Renesančné přestavěná brána Matky boží (1508-1509).
1510 Založeno předměstí Matky boží.
1513 Velkému požáru, který vznikl v dominikánském kláštěře, padl za oběť také kostel sv. Kříže a 90 domů.
1520 Počátek velkých sociálních bouří, které si vynutily reformu městské správy.
1520 Velká morová epidemie ve městě. první zmínka o jihlavské lékarně (bývalá lékarna naproti poště)
1522 Jihlavu zaplavuje hnutí německé reformace po příchodu luteránského kazatele Pavla Sperata.
1523 Jihlavská historie zaznamenává dosud největší požár, při němž celé město lehlo popelem. Zkázu přežily jenom kostel sv. Kříže a dominikánský kláštěr. Požár dal základ renesanční Jihlavě.
1524 Sociální bouře, vznícené v roce 1520, vrcholí pozvižením cechů; řemeslníkům se dostává zastoupení v městské radě.
1525 Opět velký požár města, který zachvátil také dominikásnký kláštěr.
1527 Nově zvolený český král Ferdinadnd I. přísahá na přechodu zemské hranice českým stavům, že složí přísahu, kterou mu stavové při korunovaci předloží.
1531 V dominikánském kláštěře zasedá zemský sněm moravských stavů za přítomnosti Ferdinandovy (tzv. "zřízení jihlavska").
1535 Vyhořela jihlavská radnice
1538 Další požár města
1539 Při renovaci radnici v radních síni prvního patra byla vyplněna vysoká gotická okna barevnými skly; zachovali se výplně s městským znakem.
1540 Ve Starých Horách v místech staré tavírny vzniká jedna z nejstarších českých papíren, která se stává vedle důlních podniků první jihlavskou manufakturou.
1541 Pravděpodobně největší morová epidemie, která postihla Jihlavu. Kronikář uvádí 8 000 obětí.
1545 Obnoveny věže kostela sv. Jakuba. SPodní, původně vyšší byla snížena roku 1548.
1547 Jihlava jako jediné moravské město se ocitá v čele moravského odporu po boku protestantských stavů (Jednota šmalkaldská) v odboji proti králi Ferdinandovi. Poorážce odboje je trestána pokutou a odnětím statků.
1548 Město postiženo třemi požáry, založenými paličem Barabášem.
1550 Zbudováno 6 masných krámů na rohu ulice Hrnčířské (dnes Čajkovského).
1551 Město postihl velký požár. Plameny zachvátily radnici, dominikánský kláštěr s kostelem sv. Kříže, špitál a 150 domů.
1556 Jihlavští měšťané přestavují radnici (soudní síň v nádvoří, dvoulodní mázhaus v I. patře).
1559 Na špitálských polích byl založen nový hřbitov (dn. Smatanovy sady).
1560 Městská rada zřizuje latinskou školu, která je základem pozdějšího gymnázia.
1561 Král Ferdinand navštívil Jihlavu.
1562 Nová velká morová epidemie.
1563 Dokončena stavba kostela sv. Jakuba (po požáru v r. 1523) na nižší věži (tzv. farní) je zavěšen zvon Zuzana, ulitý pražským zvonařem Brikcím z Cimperka.
1565 Po smrti Ferninanda staví městská rada památník královské přísahy na paměť událostí z r. 1527.
1566 Objeveny léčivé účinky "Zlaté studánky" u Goskova mlýna (studánka u dnešního helenína s radioaktivní vodou). Postaven kamenný most přes řeku pod Jánským kopečkem.
1571 Jihlavští soukeníci, podle vzoru z Norimberka, zakládají bratrstvo Mistrů pěvců Mor opět postihl město. Císař Maxmilián navštívil Jihlavu.
1572 Postaven hřbitovní kostelík Nejsvětější trojice (později zasvěcený sv. Duchu)
1574 Nová těžká morová epidemie zasáhla město..
1577 Císař Rudolf II. potvrzuje jihlavským měšťanům privilegia.
1579 Postavena Brtnická brána.
1580 V městě se usazují vlašští stavitelé Antonio a Stefano.
1584 Městská rada zřizuje stálé místo městského fysika.
1585 V Jihlavě konán zemský sněm moravský.
1590 V kostele u sv. Jakuba postaveny varhany Jiřím Kochem z Annaberka.
1591 Kašpar Stolzhagen, jihlavský pastor, zakládá ve Starých Horách jednu z prvních našich tiskáren.
1591-1602 Vznikla soukenická obch. společnost, kapitalistický podnik ve feudálním řádu.
1594 Postavena nová radniční věž a na ní hodiny s německým ciferníkem.
1595 Jihlavský soukeník Dobroner byl vynálezcem proslulého jihlavského sukna, zvaného boy.
1597 Mor kosí jihlavské obyvatelstvo (v 16. stol. navštívil město tento nejobávanější nepřítel desetkrát).
1599 Od tohoto roku zdobí chrám sv. Jakuba renesanční křtitelnice, zlototepecké umělecké dílo Hanse Hirta z Norimberka, pořízené za 1835 zlatých.
XVII. století
1603 Městská rada věnuje křísiteli jihlavského hornictví Rudolfovi II. stříbrný pecen z výtěžku nového dolování.
1605 Mor v Jihlavě
1610 Za tažení proti Rudolfu II. táboří před Jihlavou s vojskem král Matyáš.
1611 Zřízena velká soukenická barvírna Hanse Hoffstettera.
1612 Radnice poškozena vichřicí.
1615 Císař Matyáš potvrzuje jihlavská privilegia.
1615-1618 Vybudován vodovod ze Smrčné přes Červený mlýn do města.
1619 Luteránská Jihlava za českého povstání se staví pod prapor odboje a město obsazuje Matyáš Thurn, farní kostel je v moci protestantů.
1625 Do Jihlavy přicházejí jezuité, zřízují gymnázium a konají přípravy k stavbě prozatimního kostela a koleje.
1628 V rekatolizaci Jihlavy přicházejí jezuitům na pomoc kapucíni.
1630 Soukenický cech kupuje na náměstí dům, který byl potom nazýván Meisterhausem (dům čp. 57 - muzeum).
1630-1932 Vystavěn kapucinský kostel s kláštěrem.
1634 Císař Ferdinand II. potvrzuje městská privilegia.
13.3.1645 Jihlava dobyta Švédy; velitelem města se stává krutý plukovník Oesterling.
1646 Při opevňovacích pracích je zbořena kaple sv. Václava (tzv. česká kaple), stojící v hradební zfi za kostelem sv. Jakuba.
8.12.1647 Jihlava dobyta císařskými pod vedením generála hr. Buchheima.
1651 Po požáru město vyhořel nový špitál.
1661 Obnoven hřbitovní kostelík N. Trojice pobořen za švédské okupace a je zasvěcen sv. Duchu.
1680-1689 Jezuité staví nový kostel sv. Ignáce z Loyoly.
1690 na místě pranýře na horním náměstí se staví mariánský neboli morový sloup.
1691 Pod Jánským kopečkem je postavena velká soukenická valcha.
1698 U soukenické valchy staví soukenický cech přes řeku krytý dřevěný most.
XVIII. století
1700 Zahájebny práce na stavbě jezuitské koleje (bývalá knihovna).
1702 Ke kostelu sv. Jakuba se přistavuje osmiboká barokní kaple Panny Marie Bolestné. Císař Josef I. navštívil Jihlavu.
1712 Otevření dolů u Malého Beranova a Rančířova je marnou nadějí na vzkříčení jihlavského dolování.
1715-1722 Propukají selské bouře ve Stonařově; spory poddaných s Jihlavou.
1716 Na nádvoří radnice postavena vězenská kaple sv. Dismase.
1720-1727 Z nadace Davida a Kristiánarytířů ze Steinu se staví jezuitské gymnázium.
1723 Císař Karel VI. se svým dvorem cestou ke korunovaci do Prahy a zpět navštívil Jihlavu.
1727-1728 Přestavba radnice spolu s městskou věznicí.
1740 Na stavbě císařské silnice Jihlava-Znojmo-Vídeň zahájeny práce. První zmínka o divadle - pořádaná opera na počest olomouckého biskupa.
1741 Za slezské války táhne Jihlavou armádní sbor knížete Lobkovice..
1742 Sasové táboří v Jihlavě.
1745 Do jihlavy přicházejí soukeničtí odborníci z Nizozemí, znalci pokročilejší výroby. Minoritský kostel získává nový hlavní oltář dle návrhu brněnského malíře Etgense.
1752 Jihlava dostává pravidelné poštovní spojení s Brnem.
1766 Vznikl ilusivní freskový hlavní oltář v jezuitském kostele.
1773 Zrušen jezuitský řád a gymnázium bylo zesvětštěno.
1774 V Malém Beranově zřízena prádelna vlnu, která se stává největší manufakturou v okolí.
1777 Na městských dvorech ve vsích se provádí raabisace.
1783 Konec jihlavského dolování; horní úřad je přeložen do Brna, Ruší se vnější opevnění města. Z dolního náměstí odstraněn pranýř a zrušeno městské popraviště.
1784 Zrušen dominikánský kláštěr s kostelem sv. Kříže a přeměn v kasárny. Zrušen hřbitov u farního kostela. Započata stavba vojenské nemocnice.
1785 Jihlavě se dostalo spojení s Brnem novou císařkou silnicí.
1786 Radnice dostává nynější podobu nástavbou druhého patra, barokizací fasády a novou věží. V Jihlavě zřízena tiskárna (filiálka brněnské tiskárny Trasslerovy. Správní reforma zavádí v Jihlavě královský městský magistrár se soudní pravomocí; v městské pečeti se vedlee lva objevuje ježek. Bylo postavena vojenská nemocnice.
1787 Zrušen kapucinský kláštěr a zřízena v objektu manufaktura.'
1788 Ze zrušeného kapucinského kláštěra zřízena soukenická manufaktura, kostel se stává skladištěm.
1789 Fabián Beynhauer zřizuje v Jihlavě tiskárnu, kterou pak nabývá dědictvím Jan Rippl, odtud vycházely první novodobé české jihlavské tisky.
1792 Zrušena kaple sv. Alžběty v nádvorní části starého špitálu ve Špitálské (nyní Komenského) ulici a upravena na divadlo.
1795 Úprava návrší Klavárie u města.
1796 V domě "U zlatého lva" zřizuje císařský dědičný poštmistr Goskho te Sachsentalu poštu (dům č. 14 na náměstí.)
1797 Kamenné kašny na náměstí vyzdobil sochami z řeckého bájesloví sochař Václav Prchal.
1799 Oslavuje se tisící výročí založení Jihlavy (domnělé, dle vybájené zprávy z kroniky české Václava Hájka z Libočan). Při této příležitosti uspořádán první havířský průvod.
XIX. století
1800 Ruská armáda táhne přes Jihlavu zpět do jížního Německa, kde byla vojska Napoleonova poražena spojenci.
1801 Zřízena první textilní továrna Tostova.
1802 Starý vojenský špitál ve Věžní ulici je adaptován na městskou nemocnici.
1805 Jihlava je obsazena francouzským a bavorským vojskem. v bitvě u Štoků vítězí Rakušané.
1810 Marie Louisa, žena Napoleonova, navštívila Jihlavu.
1812 Pod Jánským kopečkem se zřizuje plovárna.
1818 Přestavba kaple sv. Dismase ve věznici.
1819 Město dostává první veřejné osvětlení. Bourá se zeď kolem farního kostela a vzniká Jakubské náměstí. Založen hudební spolek a pěvecká škola.
1824 Jihlava dostává první chodník u kostela sv. Ignáce. zavedeno noční osvětlení města. založeny sady pod hradbama (tz. Malý Heulos), dnešní Březinovy sady.
1828 Předlážděno jihlavské náměstí a část ulice Křížové a Matky boží.
1833 Zbourána Císařská brána (Křížová fortna) v Křížové ulici.
1835 J. F. Muller postavil evangelickou modlitebnu ve dvoře domu č. 18 v žižkově ulici.
1836 V Jihlavě se usadil jako lékař dr. Leopold Fritz, buditel a vůdce jihlavských Čechů.
1842 Zbořen barbakan před bránou Špitálskou a u brány Brtnické.
1844 Zbourána Brněnská brána (Česká), prolomeny hradby v Nové ulici (dnes Benešova). Založena plovárna u Dlouhé stěny.
1845 Dr. Leopold Fritz se svými přáteli Ant. Musilem a Ferd. Hellerem zakládají českou čítárnu.
1845 1846 - Zbořena Brtnická brána.
1846 Postaven Pražský (Červený) most a ze starohorské papírny se stává továrna na výrobu sukna.
1847 Ferd. Heller, učitel hudby, pozdější tvůrce tance Česká beseda, skládá rekviem za Josefa Jungmanna (panychida v kostele sv. Ignáce).
1848 Dr. L. Fritz uspořádal první českou besedu v Jihlavě. V revoluční době se tvoří v Jihlavě Národní garda, jeden oddíl je vyslán na pomoc revoluční Vídni. Revolučný kvas dává vznik časopisu Sonntagsbalatt. Matěj Kneissl, učitel českého jazyka se pokouší založit český časopis Skřivánek.
1849 Dr. Fritz zakládá českou knihovnu a tzv. Fritzovu zahradu vzácých dřevin. Zbořena Špitálská brána.
1850 Založena německá reálka.
1850 Nová jihlavská městská nemocnice předána k svému účelu. Zahájena činnost v divadle, které vybudoval Jan Okónski, jihlavský továrník, rodilý Varšavan, z bývalého kapucínského kláštěra.
1850-1856 Jihlavská tiskárna tiskne první český časopis Včelka, který vydává humpolecký učitel Sluníčko.
1851 Z Tostovy textilky vzniká továrna na tabák.
1852 Založen mužský pěvecký spolek
1856 Město přejímá do svého majetku a správy budovu divadla.
1858 Založen okresní hospodářský spolek, jehož předsedou je dr. Fritz.
1859 Na studentském majálesu na Šacberku zpívají čeští studenti píseň "Kde domov můj?"
1860 V Jihlavě zřízen telegrafní úřad v hotelu Czap (dnes Dělnický dům) splynul s poštovním úřadem v roce 1884.
1861 Vystavěn pivovar
1862 Okresní hospodářský spolek v Jihlavě vydává věstník, redigovaný dr. Fritzem. Zbořeno předbraní brány Matky boží
1863 Postavena židovská synagoga v maurském slohu (byla vypálena nacisty r. 1939 a zbořena).
1864 Založen sbor dobrovolných hasičů.
1864 Jihlava dostává vlastní městský statut (magistrát) , čímž se stává samostatným politickým okresem.
1866 Jihlava po dobu dvou měsíců obsazena pruským vojskem; císaři Fr. Josefovi I., za jeho návštěvy Jihlavy podává dr. fritz petici o zřízení českého gymnázia v Jihlavě.
1867 Založen první český politický list v Jihlavě, nazvaný Pokrok.
1868 Zbořena hradební věž Růžová (Červená nebo Prašná) v dnešní Husově ulici.
1869 Zahájeny práce na výstavbě tzv. Severozápadní dráhy. Založen nový jihlasvký hřbitov na vzdáleném místě od města a zde slouží dodnes.
1870 První veřejné vystoupení desetiletého Gustava Mahlera vlastním koncertem v jihlavském divalde.
1871 V Jihlavě postavena soukromá plynárna. Severozápadní dráha je dána do provozu. Založen spolek Beseda jihlavská. Antonín Musil, přítel Karla Havlíčka otvírá v Jihlavě první české knihkupectví.
1872 Založen první odborový spolek dělníků - textiláků. První stávka dělníků v Lowových továrnách v Malém Beranově a Heleníně.
1874 V Jihlavě zřízen erární poštovní úřad . Pošta přesídlila na Krecl (č.p.75)
1878 Zavedena orientační domovní čísla vedle popisných. Postaven evangelický kostel sv. Pavla v dnešní Dvořákově ulici.
1882 Otevřena česká matiční škola v Křížové ulici.
1883 Založena česká řemeslnická beseda.
1887 Dána do provozu tzv. Transversální dráha (Jihlava-Mezimostí). upravena plovárna u Českého mlýna.
1888 Založen divadelní ochotnický spolek Klicpera. založen spolek pro postavení Národního domu v Jihlavě.
1890 Zveřejněna Česká obecná matiční škola. Založena Dělnická beseda Barák, kolébkasociálně-demokratické strany v Jihlavě. Obnoven havířský průvod ke kostelíku sv. jana v nových historických krojích. Otevřena nová budova gymnázia.
1892 Založena tělocvičná jednota Sokol v Jihlavě. Založen musejní spolek. Počal vycházet týdeník Jihlavské listy (dřive Orel, redigovaný v Telči).
1893 Ustaven spolek por zřízení české opatrovny v Jihalvě.
1894 Otevřeno městské muzeum v Jihlavě. Dokončena stavba Besedního domu.
1895 Zemřel dr. Leopold Fritz , buditel a vgůdce jihlavských Čechů.
1898 Zahájeny rozsáhlé stavební úpravy ve farním mkostele sv. Jakubadle návrhů J. Mockera, obnovitele Karlštejna a Chrámu sv. Víta v Praze.
1899 Jihlava vzpomíná s velkou okázalostí na domnělé 1100. výročí založení města.
XX. století
1900 Jihlavská plynárna převzata do správy města. Jihlavá má 24 387 obyvatel.
1901 Postavena budova Státní banky
1902 Založen spolek Dělnický dům a Český cyklistický spolek
1906 Soudní budova předána k svému účelu.
1908 Postavena elektrárna; zavedeno elektrické osvětlení. Ustanovena Dělnická tělocvičná jednota.
1909 Zahájen provoz na elektrické dráze.
1910 Jihlava měla při sčítání lidu 25,914 obyvatel (5,210 Čechů), po úsilí o zřízení české střední školy zřízena soukromá česká škola měšťanská s právem veřejnosti od r. 1913. Dokončena stavba budovy poštovního úřadu.
1912 Otevřeno první jihlavské kino Elite na nynějším Štěfánikově náměstí.
1913 Postavena budova městské spořitelny na místě tzv. knížecího domu.
1914 Ustanovena v jihlavě Národní jednotapro jihozápadní moravu.
29.10.1918 Proveden státní převrat (do konce listopadu působil v jihlavě národní výbor; pak jmenován vl. komisařem dr. Hovůrka).
1919 Otevřeno šsl. st. ref. reálné gymnázium. Otevřena česká obchodní škola.
1920 Vrcholí národnostní štvanice při německé tzv. slunovratové slavnosti,kdy byl na náměstí zastřelen Němci legionář Dvořáček a vojín Slavko. Obecné volby dávají Němcům 22 mandát, Čechům 19 a Židům 1 mandát. Prosincová generální stávka dělnictva jihlavských továren.
1921 Založení organizace KSČ v Jihlavě a v srpnu uspořádána 1. spartakiáda v Jihlavě.
1923 Sloučení obce Dřevěné mlýny s Jihlavou.
1924 Postaven Legiodům. založena hudební škola v bývalém jezuitském gymnáziuv hluboké ulici.
1925 Správa města po obecních volbách, kdy české strany získaly z 42 mandátů 22, přechází do českých rukou a starostou je zvolen soc. demokrat dr. Rudolf veverka. zahájeno vyučování v nové škole v Dřevěných mlýnech.
1928 Zrušením magistrátu ztrácí Jihlava své statutární postavení. Postavena budova chirurgického oddělení jihlavské nemocnice.
1929 Postátněna jihlavská policejní služba.
1930 Jihlava má 31 028 obyvatel (17 968 Čechů, 12 095 Němců). Postavena živnostenská škola (nyní vyšší průmyslová škola).
1935 Podle plánů Bohuslava Fuchse postavena Sokolovna.
1936 Město uspořádalo oslavy k 500 výročí vyhlášení basilejských kompaktát na náměstí.
1937 Otevřena obchodní akademie a učitelský ústav.
1938 Uspořádáná protestní manifestace proti požadavkům sudetoněmecké strany.
1939 S okupací ČSR přechází správa města do německých rukou a počínají zásahy proti českým školám a institucím s persekucí. Prováděny úpravy v městském divadle. Zapálena židovská synagoga.
1940 Založeno Horácké divadla jako první oblastní scéna (za protektorátu sídlem v Třebíči).
1941 Zrušeno české státní reálné gymnázium.
1945 Ustanoven revoluční národní výbor za předsednictví Františka Honse. Proveden odsun Němců nacistického smýšlení a převzetí německých podniků do národní správy.
9.5.1945 Jihlava osvobozena Rudou armádou maršála Malinovského.
1946 Založen největší jihlavský podnik Motorpal ve Starých Horách.
1948 Vlády se ujali komunisti. Tramvajová doprava nahrazena trolejbusovou linkou. Dokončena obnova kostela sv. Kříže pro sbor československé církve.
1949 Jihlava se stává opět krajským městem. Stavbou přírodního divadla se zahajují práce na budování Parku kultury a oddechu. V době celostátních oslav 700. výročí vzniku českého horního práva jihlavského vzpomíná Jihlava 700. výročí založení města a je obnoven starobylý havířský průvod.
1950 V Jihlavě uspořádán první filmový festival pracujících.
1951 Historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací. Odhalen pomník rudoarmejců sochaře Antonína Kalvody.
1952 Krajské muzeum převzato do krajské správy, přesídlilo do starobylých domů na náměstí, kde k tomuto účelu slouží dodnes.
1953 Údolí Koželužského potoka překlenuto moderním mostem. Provedeny stavební úpravy v Horáckém divadle.
1954 Výstavba nového sídliště (u Domu zdraví).
1955 Předán svému účelu Dům zdraví. Zahájena činnost Horáckého zimního stadionu.
1956 Postaven nový Brněnský most přes údolí Jihlávky.
1957 Zahájena stavba Domu odborů. Vybudován stadion Modeta.
1958 Zřízeno první širokoúhlé kino v Jihlavě (Panoráma, dř. Stadión).
1959 Postaven studentský internát a schválena výstavba sídliště u hl. nádraží.
1974 Zbořen soubor domů zvaný Krecl na Náměstí Míru.
-
více informací
-
stavby
Kostel Povýšení svatého kříže, Jihlava
Křížová 112/4-
archeologické lokality
Brána Matky Boží Jihlava 1993
Divadelní č. 3 Jihlava 1993
Halové trojlodí Kostel Povýšení sv. Kříže Jihlava
Hrobka-kaple Panny Marie Bolestné kostel sv. Jakuba Většího Jakubské náměstí Jihlava 2003
Hrobky kostel Povýšení sv. Kříže Jihlava
další archeologické lokality (19)...-
