Středověká obuv, Jihlavsko
popis lokality
Středověká obuv, Jihlavsko
Středověkou obuv lze z hlediska tvarů rozdělit do čtyř typů a to na prosté krpce (postoly, opánky), nízké střevíce (škrpály), polovysoké až vysoké škorně a vysoké boty. I tehdejší obuv byla stejně jako dnes módní záležitost. V průběhu druhé poloviny 13. století se k nám, zejména z Německa, postupně dostávají střevíce s dlouhou špicí, nazývané pro svůj tvar také zobákovité, nebo zobcovité, jejichž obliba kulminuje ve století následujícím. Tyto střevíce se udržely v módě téměř po celé období vrcholného středověku. Nebyly však vždy přijímány jen kladně, zejména církev jejich nošení odsuzovala. Až v závěru 15. století u nás dlouhé špice mizí a do módy přichází okrouhlé špičky, tzv. kachní zobáky (také nazývány kraví huby nebo medvědí tlapy). Kromě různých druhů střihu dělalo z obuvi módní záležitost také zdobení. Zdobeny byly zejména svršky a horní okraje. Nejjednodušší bylo prošívání, obšívání nebo našívání ozdob z jiného materiálu, k složitějším technikám se řadí vyřezávání, vytlačování a vypalování různých motivů.
I po výrobní stránce se tehdejší obuv příliš nelišila od té současné. Sešívala se z více různých dílců, které se dělí na dvě základní části, a to svrchní a spodní. K spodním dílcům patří podešev, stélka, popřípadě tzv. patník (opravný dílec užívaný při prošlapání v oblasti paty). Svrchní dílce se rozlišují dle místa, které kryjí na zadní (sem počítáme i boky) a přední nártové. Dalším typem jsou takzvané vyztužovací dílce. Ty měly za úkol zpevnit namáhané části boty a také pomáhaly udržet její tvar. Těchto dílců je hned několik typů, ve středověku však byly užívány jen některé. Patří mezi ně zejména tzv. opatek, kterým se vyztužovala oblast paty, dále boček sloužící ke zpevnění bočních částí, podkroužek přišívaný v místech otvorů pro zavazovaní a nakonec tužinka, vyztužující špici obuvi. Poslední možnou součástí boty byly různé typy řemínků, tkaniček a přezek sloužících, stejně jako dnes k upevňování obuvi k noze. Existovaly však i boty pouze nazouvací a tak nejsou tyto dílce, stejně jako dílce vyztužovací pravidlem.
Jednotlivé dílce k sobě byly přišívány nití zhotovenou z lněné, případně konopné příze a provlékané pomocí jehly či dratve skrz předem zhotovené otvory. Ty byly propichovány šídly nejčastěji kruhového, oválného nebo obdélného průřezu. Rozdílem oproti dnešku však byl způsob sešití spodku se svrškem. Každý jednotlivý půlpár se sešíval obráceně, tzv. na ruby a převrácen byl až po zkompletování, tak aby švy zůstaly skryty uvnitř.
-
prameny, literatura
-
autor
Hoch
