Dvorec
popis lokality
Dvorec
Pod pojmem dvorec (v písemných pramenech dvůr, curia) rozumíme zřetelně vymezený okrsek se souborem obytných a hospodářských budov, v některých případech doplněný i sakrální stavbou (BENEŠOVÁ 1994, 84; KLÁPŠTĚ 2005, 42).
Nejstarší dosud známé dvorce z našeho prostředí byly vázány na opevněná centra střední doby hradištní (např. Budeč, Ostroměř, Pohansko u Břeclavi, Pražský hrad). V období mezi 11.- počátkem 13. století počet dvorců narůstá. Pracovně byly vymezeny čtyři kategorie tohoto typu sídelní struktury (BENEŠOVÁ 1994, 84-85).
1) Dvorce prostorově vázané na starší hradištní dvorce (Kouřim, Pražský Hrad).
2) Dvorce knížecího či církevního založení, mimo areály raně středověkých hradů (Jezbořice, Vysoké Chvojno)
3) Dvorce umístěné v podhradí správních hradů. Jejich vlastníci jsou knížecí úředníci, správci, kasteláni...
4) Venkovské dvorce rané pozemkové šlechty. Často je problematika tohoto typu sídla spojována s románskými tribunovými kostely.
Dvorce byly často využívány pro přechodný pobyt knížete a družiny při cestách, respektive k pobytu majitelů z řad církevních či z řad rané pozemkové šlechty. S tím souvisí i jejich časté umístění na zemských cestách (ŽEMLIČKA 2002, 158).
Některé lokality typu dvorec existovaly v 12.-13. století i na Jihlavsku. Ještě do 12. století můžeme klást existenci dvorce ve Větrném Jeníkově (okr. Jihlava), kde trávil vánoční svátky roku 1149 olomoucký biskup Jindřich Zdík. Pravděpodobně jemu (respektive olomouckému biskupství) tento dvorec náležel, podobně jako i jiné lokality tohoto typu na česko-moravském pomezí (Libice nad Doubravou, Jezbořice).
Další skupinou lokalit, kde přítomnost sídla typu dvorec nelze vyloučit jsou lokality reprezentované románskými kostely s tribunou. Pokud by bylo učiněno rovnítko mezi existencí tribuny a nedalekým sídlem vlastníka kostela (viz MENCL 1965), počet dvorců by na sledovaném území opět narostl. Na území dnešního okresu Jihlava je to lokalita Kněžice, Rančířov, Kostelec nad Jihlavou.
Specifická je situace dvorce v Přibyslavicích, který sloužil jako centrum provincie královny Konstancie.-
prameny, literatura
Monografie
"Počátky Čech královských. 1198–1253. Proměna státu a společnosti"
"Proměna českých zemí ve středověku"
článek ve sborníku nebo kapitola v knize
"Vysoké Chvojno – přemyslovský knížecí dvorec"
-
autor
Hejhal
