Hutniště, Bělokamenský potok, Vyskytná nad Jihlavou, Plandry
součást lokality
-
katastr
Vyskytná nad Jihlavou, Plandry
-
popis lokality
Hutniště
Jedná se o komplex archeologických památek na k.ú Vyskytná nad Jihlavou (pravý, západní břeh Bělokamenského potoka), k.ú. Plandry (levý, východní břeh Bělokamenského potoka). Ústředním areálem je dřevohliněné opevnění typu motte, situované na pravém břehu potoka. Další nemovitou památkou je pozůstatek tzv. Rantířovského náhonu, který areálem probíhá a na jehož údržbě a provozu se v průběhu existence lidé pracující ve zdejší huti, pravděpodobně podíleli. Za archeologickou památku lze považovat také řečiště samotného potoka, které je v kratším úseku (cca 10-15 m) tvořeno viditelným podílem hutnických strusek, indikujících existenci hutnických pecí, poháněných zcela určitě vodním kolem. Z dalších prvků možno na lokalitě uvést úsek zaniklého úvozu cesty.
Z údolí, resp. přímo z koryta Bělokamenského potoka pochází poměrně velká kolekce různě velkých fragmentů hutnických strusek. Největší koncentrace pochází z oblasti hlavního meandru Bělokamen-ského potoka přímo pod dřevohliněným tvrzištěm typu motte. Velikosti se pohybovaly od desetin centimetrů do kusů délky až 25 cm. Tvar strusek je nepravidelný, často plochý, s výraznými stopami po tečení neutuhlé taveniny. Na povrchu jsou šedé či černošedé, výjimečně lze zachytit materiál s výraznými náběhovými modrými a zelenými barvami. Na lomu jsou strusky černé nebo černošedé, s výrazným až skelným leskem. Fázové a chemické složení strusek (analýza Karel Malý) dokládá vznik při tavbě polymetalických rud se stříbrem, přičemž ovšem zbytkové obsahy stříbra ve strusce jsou relativně nízké. Zajímavostí jsou zvýšené obsahy olova, což není u strusek tohoto typu a stáří (?) zcela obvyklé. Zdá se, že pro tavbu rud, jejíž jsou předmětné strusky odpadním produktem, nebyla použita technologie zolovňování, protože pak by bylo v zájmu hutníků získat ze vsázky i maximální množství olova, ve kterém bylo žádané stříbro rozpuštěno a které se následně sháněním separovalo. Pokud tomu tak skutečně bylo, musely být hutněny relativně bohaté stříbrné rudy.
Z lokality pochází malý soubor keramických nálezů datujících areál do 2.poloviny 13.století až do 1. poloviny 14. století. Tento soubor byl získán terénním výzkumem na centrální plošině tvrziště roku 2005 a z průzkumu koryta potoka roku 2007. Z centrální plošiny pochází celkem 16 kusů keramických střepů. Zlomky nádob byly vyrobeny z keramického těsta s příměsí kovově lesklého a jemně drceného grafitu (cca 25 % keramiky), s jemně drceným grafitem a jemnými lupínky slídy (cca 31%), s písčitým ostřivem s jemnou slídou (cca 25%) a pouze s písčitým ostřivem (19%). Jen ojediněle jsou zachovány zbytky povrchového nátěru střepu s červenavě a žlutavě zbarvenými okraji. Keramika s větší či menší příměsí grafitu tvoří soubor z 56 % a je díky dobře datovaným souborům z blízkého okolí řazena do průběhu 13.století. Naopak střepy s příměsí slídy a písku mohou doprovázet jak grafitové zboží ve 14.století, tak se používaly hojně i v průběhu 1.poloviny 14.století. Při průzkumu koryta Bělokamenského potoka byla v jeho levém břehu v oblasti lokalizované polohy hutniště bylo nalezeno přídní keramické nádoby s s příměsí kovově lesklého a jemně drceného grafitu a nezdobená výduť nádoby s písčitým ostřivem. V sondě 9 v příkopu tvrziště byl objeven keramický okraj vyrobený z hlíny s příměsí jemně drceného grafitu a jemnými lupínky slídy.
Často krátkodobá existence hutnických lokalit nemá prakticky ohlas v soudobých pramenech, takže jediným způsobem poznání je archeologický výzkum. Z vizitačních zpráv ze 16.-17. století vyniká zpráva perkmistra Eliase Günthera a Davida Wolfruma o tom, že kolem Jihlavy bývalo více hutí, což dokazovaly tehdy stále patrné haldy strusky. Významným mikroregionem je Bělokamenský potok západně od města, kde bylo detekováno několik lokalit. První z nich je na dolním toku. Spolu s hutništěm rud na horním toku potoka u Bílého Kamene se jedná o další z mála známých areálů tohoto typu.-
autor
Hrubý
