Mince, Masarykovo náměstí 1 a 2 (radnice), Jihlava
součást lokality
Masarykovo náměstí - Masarykovo náměstí 1 a 2 (radnice), rekonstrukce domů, Jihlava, 2004
-
katastr
Jihlava
-
popis lokality
Hromadný nález mincí v přízemí čp. 1 na radnici
Hromadný nález 17 mincí či střížků byl objeven v místnosti, spojující sál přízemí s dvorním traktem. Mince byly nalezeny v komunikační vrstvě nasedající na podloží, jejíž vznik datujeme do nejstaršího období aktivit na lokalitě a byly rozprostřeny na ploše o rozměrech asi 60 x 40 cm.
MORAVA, Přemysl Otakar, jako markrabě moravský (1247-1253)
AR denár fenikového typu
Av.: v hladkém kruhu půlorlice s hlavou doleva a stojící čtyřnohé zvíře doprava (zřetelné pouze hlavy); - Rv.: v hladkém kruhu korunovaný dvouocasý lev doleva (obraz zcela nečitelný nebo hladký ?)
Lit.: Cach 1974, 48, č. 899; Sejbal 1966, 202, č. 237, Tab. XV:237.
1. 0,3867/0,2485 g; 16,3/16,7 mm; zprohýbaný, přehnutý a rovnaný střížek (mince č. 7)
RFA: Ag 98,247; Cu 0,403; Fe 0,308; Br 0,518; Hg 0,078; Pb 0,352; Bi 0,022
-, Av.: obraz dobře zřetelný; - Rv.: díky přehybu obraz nečitelný
2. 0,3179/0,2315 g; 16,2/- mm; přehnutý střížek (mince č. 10)
RFA: Ag 98,003; Cu 0,121; Fe 0,348; Br 0,977; Au 0,077; Hg 0,224; Pb 0,207
-, Av.: obraz jen částečně zřetelný; - Rv.: díky přehybu obraz nečitelný
3. 0,6676/0,3160 g; -/16,8 mm; přehnutý střížek (mince č. 11/2)
RFA: Ag 98,914; Fe 0,261; Br 0,539; Hg 0,196; Pb 0,090
-, Av.: zřetelná pouze půlorlice doleva; - Rv.: díky přehybu obraz nečitelný
4. 0,2947/0,2466 g; -/16,3 mm; přehnutý střížek (mince č. 1)
RFA: Ag 97,919; Cu 0,147; Fe 0,552; Br 1,088; Hg 0,128; Pb 0,166
-, Av.: díky přehybu obraz nečitelný; - Rv.: částečně zřetelné pouze dolní tlapy lva
5. 0,3362/0,1459 g; -/17,6 mm; přehnutý střížek (mince č. 9/1)
RFA: Ag 97,889; Cu 0,089; Fe 0,333; Br 1,479; Hg 0,106; Pb 0,104
-, Av.: na fragmentu zachováno stojící zvíře doprava; - Rv.: na fragmentu zřetelné pouze dolní tlapy lva a dolní část ocasu
6. 0,3444/0,2090 g; 16,9/- mm; 4,5 h; přehybem prasklá polovina mince (mince č. 12/2)
RFA: Ag 98,281; Cu 0,076; Fe 0,323; Br 0,545; Au 0,493; Hg 0,138; Pb 0,144
-, Av.: na fragmentu zachována dolní polovina stojícího zvířete doprava; - Rv.: na fragmentu zřetelný pouze zátylek hlavy lva a konce ocasu
7. 0,3709/0,2158 g; 16,0/- mm; 6 h; přehybem prasklá polovina mince (mince č. 12/1)
RFA: Ag 97,830; Cu 0,133; Fe 0,249; Br 1,378; Au 0,101; Hg 0,097; Pb 0,212
-, Av.: na fragmentu zachována pouze půlorlice doleva; - Rv.: na fragmentu je zřetelná pouze horní levá část obrazu lva
8. 0,1543/0,1473 g; 14,9/- mm; 6 h; přehybem prasklá polovina mince (mince č. 9/2)
RFA: Ag 98,398; Cu 0,096; Fe 0,257; Br 0,900; Au 0,102; Hg 0,126; Pb 0,120
-, Av.: zřetelné pouze hlavy; - Rv.: díky přehybu obraz nečitelný
9. 0,3624/0,2573 g; 16,5/- mm; přehnutý střížek, olámaný okraj, koroze (mince č. 2)
RFA: Ag 94,969; Cu 0,140; Fe 1,240; Br 3,475; Pb 0,184; Bi 0,029
-, Av.: obraz zcela nečitelný; - Rv.: zřetelné pouze horní tlapy lva
10. 0,2538/0,1877 g; -/- mm; zprohýbaný zlomek asi 40% (mince č. 8)
RFA: Ag 91,673; Cu 0,094; Fe 0,871; Br 4,058; Pb 0,269; Bi 0,035
-, Av.: na fragmentu zachována horní polovina stojícího zvířete doprava; - Rv.: na fragmentu zachována dolní pravá tlapa lva
11. 0,0822/0,0723 g; -/- mm; 3 h; zlomek asi 20% (mince č. 3)
RFA: Ag 98,644; Cu 0,073; Fe 0,330; Br 0,428; Sb 0,090; Au 0,094; Hg 0,058; Pb 0,147; Bi 0,134
blíže neurčené mince
AR brakteátový (?) fenik (?)
Av.: obloučky (?) a tečky okolo středového kruhu s tečkou (?) uprostřed; - Rv.: neražen
12. 0,2519/0,1979 g; -/- mm; přehybem prasklý fragment asi 40% (mince č. 12/3)
RFA: Ag 97,597; Cu 0,063; Fe 0,325; Br 1,810; Hg 0,039; Pb 0,166
AR denár (nebo brakteát ?)
Av.: v hladkém kruhu (?) obraz nezřetelný; - Rv.: zcela nezřetelný
13. 0,3456/0,2498 g; 19,4/- mm; přehnutý střížek (mince č. 6)
RFA: Ag 97,537; Cu 0,053; Fe 0,624; Br 1,562; Hg 0,046; Pb 0,177
neražené střížky (?)
AR denár – neražený střížek (?)
Av., Rv.: zcela nezřetelný (nebo hladký)
A 14. 0,3423/0,2932 g; 15,5/- mm; přehybem rozlomená na dvě části (mince č. 11/1)
RFA: Ag 97,093; Cu 0,150; Fe 0,266; Br 1,651; Au 0,233; Hg 0,175; Pb 0,431
15. 0,2177/0,1479 g; 16,5/- mm; přehybem prasklá polovina mince (mince č. 5)
RFA: Ag 97,870; Cu 0,221; Fe 0,389; Br 1,210; Hg 0,107; Pb 0,198
-, Av.: zcela nezřetelný (nebo hladký); - Rv.: díky přehybu nečitelný
A 16. 0,7178/0,5173 g; 15,4/- mm; přehnutý střížek, uvnitř přehybu fragment další mince (mince č. 11/3)
RFA: Ag 98,244; Cu 0,108; Fe 0,313; Br 1,142; Hg 0,075; Pb 0,118
-, Av.: zcela nezřetelný (nebo hladký); - Rv.: zcela nezřetelný (nebo hladký)
17. 0,3953/0,2761 g; 14,6/- mm; zlomek asi 60% (mince č. 4)
RFA: Ag 97,081; Cu 0,155; Fe 0,307; Br 1,798; Au 0,338; Hg 0,160; Pb 0,161
Z numismatického hlediska vytvářejí mince v souboru tři skupiny. Nejpočetněji, 11 kusy (č. 1-11), je zde zastoupen jediný typ moravského denáru fenikového typu Cach (1974) č. 899, ražený Přemyslem Otakarem jako markrabětem moravským v rozmezí let 1247 až 1253 (srov. obr. 5). Tento typ mince se dosud vyskytl v depotech Blansko I – 74 ks (Cach 1974, 75, č. 440), Blansko II – 5 ks (Cach 1974, 75, č. 441), Brno – ? ks (Cach 1974, 76, č. 443), Jezdovice – 54 ks (Cach 1974, 77-78, č. 449), Markvartice – ? ks (Cach 1974, 79, č. 455) a Třebíč – 1 ks (Cach 1974, 82, č. 469). Již fakt, že v jihlavském souboru se kromě dvou neurčitelných ražeb (č. 12-13) jiný typ mince nevyskytl, může být určitou indicií jeho místního původu (obr. 20). Druhou skupinu reprezentují dvě přesněji neurčitelné ražby. Jde o fragment brakteátového (?) feniku (č. 12), na kterém jsou zřetelné obloučky (?) a tečky okolo středového kruhu s tečkou (?) uprostřed. Tato mince není s velkou pravděpodobností moravskou ražbou, přesněji se ji však určit nepodařilo. Neurčený zůstal také denár (nebo brakteát ?) s nezřetelným obrazem v hladkém kruhu (?) na líci a s nečitelným rubem (č. 13). Třetí skupinu mincí představují exempláře s nečitelným obrazem, které lze i přes vysoký stupeň koroze považovat s vysokou pravděpodobností za neražené mincovní střížky (č. 14-17). Je - li tomu skutečně tak, pak by mohlo jít o polotovary určené k ražbě denárů fenikového typu. To nepřímo potvrzují i rozměry střížků, které jsou oproti zastoupeným denárům zhruba o 1 mm menší.
Mince z hromadného nálezu sice tvoří jeden nálezový celek, avšak jeho interpretace je značně nejasná. S velkou pravděpodobností nejde o záměrně ukrytý soubor charakteru standardního depotu – mince byly rozptýleny ve větších vzdálenostech od sebe a nemohly být tedy uloženy v nějakém obalu. Nelze ani vyloučit, že jde o dobově vyzvednutý depot. Stejně tak se může jednat mince náhodně vysypané na místě nálezu, např. z měšce. Nesnadno vysvětlitelná je ale skutečnost, že všechny ražby jsou poškozeny přehybem, přehnuty či rozlámány. Přehyby jsou jednoznačně záměrné, nejde tedy o deformace způsobené sekundárně v nálezové vrstvě. Přehyby, stříhání a lámání je obvyklé pro brakteáty, nikoliv však pro denáry fenikového typu. Právě s ohledem na tuto skutečnost je možno předpokládat, soubor není vyzvednutou hotovostí, ani ztraceným aktuálním oběživem.
V otázkách umístění a datování jihlavské mincovny, přinesl archeologický výzkum spolu s analýzami hutnického odpadu významné indicie. Nejvýznamnější je především hromadný mincovní nález. Jako lákavá se jeví možnost, že by denár fenikového typu Cach 1974, 48, č. 899 byl jednou z ražeb produkovaných jihlavskou mincovnou. Při hodnocení nálezu je třeba zachovat určitou opatrnost, protože se může jednat o ražby znehodnocené jako pagament, určené pro další mincovní výrobu. Myšlenka královské mincovny v polovině 13. století v Jihlavě koresponduje s náznaky v písemných pramenech, na jejichž základě se mincovna předpokládá již v období markrabské vlády Přemysla Otakara (1247-1253), bezpečně je však doložena až 1275.
Většina ražeb je vyrobena ze slitiny, která obsahuje 97-98 % stříbra s minimálními příměsemi mědi, bismutu, rtuti, olova a zlata, přičemž zjištěný brom je součástí korozních produktů a železo zřejmě pochází z uložení v zemi. Pozoruhodné je i zastoupení rtuti téměř ve všech exemplářích mincí a střížků v rozsahu od 0,093% až po 0,207 %. Protože se jedná o podíl dosti vysoký, otevírá se otázka uplatnění amalgamace jako technologického postupu extrakce drahého kovu v jihlavském prostředí ve 13. století, popřípadě otázka výkupu a místního zpracování pagamentu a zlomkového stříbra cizokrajného původu, vyrobeného pomocí amalgamace. V souvislosti se složením mincí a otázkou jejich jihlavské produkce je na místě připomenout nález stříbrného slitku z hornické osady na jihlavských Starých Horách. Ten je považován za produkt tamních dílen a je představitelem výrobků, distribuovaných odsud buď jako oběživo či obchodní vývozní artikl, a nebo jako surovina pro ražbu mince. Slitek byl analyzován stejnou metodou jako hromadný nález (rentgenová fluorescence - RFE), která prokázala vedle stopového zastoupení těžkých kovů téměř 91 % stříbra. Podle elektronové difrakční analýzy (EDX), je však podíl stříbra ve slitku až 97,8 %, čímž se mincím z hromadného nálezu z radnice velmi podobá.
Přihlédneme - li k archeologické situaci a stavebnímu vývoji do 70. let 13. století, nabízí se možnost existence dílenských provozů, souvisejících s přípravou mincovního kovu, s prubířstvím a ražbou mince, v blíže neurčeném prostoru měšťanských domů v místě radnice. Pokud zde tato pracoviště skutečně ve středověku existovala, pak je potřebné vzít v potaz i výrobu mědi a jejích slitin, které byly surovinou celé řady výrobků, jako zámky, přezky, ozdobná a knižní kování, plíšky, jehlice, okutí holí, knoflíky, zápony, rolničky a další. Tyto závěry jsou však relativizovány, především dosavadní absencí jiného, srovnatelného archeologického výzkumu v areálu města, a pak samozřejmě i skutečností, že slévačství, popřípadě prubířství, mohlo probíhat na více místech středověké Jihlavy.-
archeologické výzkumy
2004 Jihlava, Masarykovo náměstí 1 a 2, radnice, rekonstrukce domů
-
autor
Hrubý
