Keramické lampy v Jihlavě a na Starých Horách u Jihlavy
popis lokality
Práci středověkého jihlavského horníka si lze stěží před¬stavit bez keramických lamp naplněných lojem. Keramické lampy osvětlovaly i středověké domácnosti. Byly užívány jako svítidlo stabilní i přenosné. Se středověkými keramickými lampami neboli kahany se na našem území setkáme od 13. století. Patří do skupiny technické keramiky. Středověké keramické lampy fungují na jednoduchém principu knotu nasávajícího palivo (tuk) z misky. Jejich využití je vedle významu v každodenním životě středověkého člověka důležité především pro hor¬nictví. V hornickém prostředí se z počátku k osvětlení dolů používaly hlavně louče a pochodně, poté se přešlo na ke¬ramické lampy, které začaly být od 16. století vytlačovány kovovými kahanci.
Na keramické lampě lze rozlišit několik částí. Základní je miska sloužící k uložení paliva. Většina kahanů obsahu¬je výlevku pro knot, ty mohou být i tři až čtyři. Knot ale může být opřen jen o stěnu misky, popř. umístěn v misce. Poslední částí je zařízení k usnadnění manipulace s ka¬hanem. Většina kahanů byla při přenosu uchopena pouze za okraj. S ouškem se u jihlavských kahanů setkáme zřejmě až v 15.–16. století. Toto ouško má otvor vedený vertikál¬ně. Na kahanech s otvorem pro uchycení slouží k uchopení kahanu či jeho umístění na násadu dutý válcovitý útvar.
Keramické lampy lze podle zmíněných částí rozdělit na několik základních tvarů. Jde především o kahany miskovitého tvaru, které tvoří jihlavské nálezy. Do této skupiny lze řadit kahany s otvorem pro uchycení a tyglíkovité lampičky, které z Jihlavy ani Starých Hor zatím neznáme. Mezi další formy kahanů či keramických lamp můžeme řadit atypické tvary kahanů či nádoby druhotně upravené jako kahany. Obtížná je jejich interpretace jako kahanů.
Součástí kahanu miskovitého tvaru je miska, z níž obvykle vychází výlevka sloužící k umístění knotu. Ta může být pouze jedna, ale mohou být i tři až čtyři. Většina kahanů byla při přenosu uchopena pouze za okraj, na některých se lze setkat se zařízením k usnadnění manipulace s kahanem, jakým je ouško, popř. otvor pro uchycení.
Speciálním typem jsou kahany s otvorem pro uchycení, které známe ze Starých Hor u Jihlavy. Tento otvor má podobu z obou stran dutého válce umístěného v misce kahanu naproti výlevce u zadního okraje. Jeho výskyt je vázán na lokality spojené s hornictvím. Označení tohoto typu kahanu v literatuře není jednotné, název kahan s otvorem pro uchycení byl zvolen z toho důvodu, že výraz „pro uchycení“ nevylučuje ani jednu z možností nošení kahanu, tedy přímo v ruce s palcem prostrčeným v otvoru či na něm položeným nebo nošení pomocí násady protažené v otvoru. Tento druh kahanu byl podle ikonografických pramenů nošen také na hlavě.
Zpracovaný soubor tvoří 32 kusů z Jihlavy a 41 ze Starých Hor. Tyto nálezy byly pro zpracování rozděleny do tří kategorií: klasické kahany miskovitého tvaru (celkem 26 kusů), kahany s otvorem pro uchycení (12 kusů) a zvlášť byla vyčleněna kategorie kahan/nízká miska (35 kusů). V posledním případě šlo především o malé fragmenty, u kterých nelze jednoznačně určit, zda patří kahanům nebo nízkým miskám. Obecně lze říct, že jakmile máme fragment s výlevkou, lze jej interpretovat jako kahan. Pokud se nacházejí na fragmentu stopy očazení okraje, lze jej považovat spíše za kahan, očazení ale mohlo vzniknout i jinak. Mezi kahany lze řadit fragmenty se zataženým okrajem, toto zatažení ale není podmínkou. Navíc nelze vyloučit použití nízké misky jako kahanu.
-
archeologické lokality
Hornické kahany a lampičky
Kahany Staré Hory u Jihlavy
Kahany - experiment-
autor
Doležalová
