Nemocnice, Vrchlického ulice, Jihlava
místní název
někdejší Špitálská pole
-
katastr
Horní Kosov
-
popis lokality
Nemocnice, Vrchlického ulice, Jihlava
Lokalita se nachází v areálu Nemocnice Jihlava, Vrchlického 4630/59, CZ-586 01 Jihlava, v k.ú. Horní Kosov ppč. 1041, 1042, 1040/8, 1039/1, 5810/5 a k.ú. Jihlava, ppč. 4380/1. 4371/1. Nalézá se 1780 m zsz. od farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě (střed lokality), nadmořská výška ca. 534-536 m, Zkoumána byla v souvislosti se stavbou nových pavilonů a objektů. Sledována byla plošná skrývka pro pavilony, liniová skrývka pro komunikace a liniové výkopy pro sítě. Archeologický výzkum byl proveden v letech 2011 a 2012 formou stálého i občasného dohledu při skrývce ornice a výkopech pro kanalizaci, ruční exkavací archeologických objektů, průzkum detektorem kovů na skrývce i v archeologických objektech, čištění a dokumentace řezů, odběr půdních geochemických vzorků, odběr vzorků žiloviny a hlušiny, odběru nálezů, kresebné dokumentace, fotodokumentace a geodetického zaměření.
Zkoumán byl důlní a úpravnický areál z období vrcholného středověku a raného novověku. Jednalo se o zahloubené archeologické objekty, půdní vrstvy kulturně kontaminované, hlušinu po historické důlní činnosti, sedimentární organozemě v korytu potoka a v malé míře i sedimenty po úpravě rud. K movitým nálezům patři zlomky středověké a novověké keramiky a zlomky žiloviny, jako je např. baryt a různé karbonáty. Lokalita je vzhledem k blízkosti historických hornických areálů dlouhodobě velmi sledována. V 90. letech při budování objektu letecké záchranné služby a nových pavilonů nemocnice došlo k odkryvu deponií hlušiny a žiloviny, svědčící o intenzivní hornické činnosti, nicméně v této době nebyla stavební činnost archeologicky ještě důsledně podchycena. Samotná haldovina je charakterizovaná jako uloženina), která byla pozorována v následujících prostorových situacích a vztazích: a) jako hlavní uloženina v bázích zaniklých obvalů okolo šachet, b) sekundární výplň ve většině archeologicky zkoumaných objektů, zejména v důlních jamách, c) volně se v terénu vyskytující vrstva jako pozdějších aplanačních a rekultivačních aktivit, kdy někdejší haldy a obvaly byly rozvezeny vesměs rovnoměrně po okolních plochách a kdy se tak původní terén místy výrazně zvýšil nebo se tak změnil jeho původní přirozená sklon a průběh.
Vlastní průběh zdejšího úseku starohorské dislokační zóny (hornokosovský a koželužský) má na sledované stavbě mocnost spíše metrů až desítky metrů (nejvýše nižšího řádu desítek metrů), což je mimo jiné dáno charakterem okolních hornin. Ty byly z větší části tvořeny pevnými intruzivami žul, charakteristických pro východní kontaktní zónu centrálního moldanubického plutonu a jednotvárné série převážně rulových hornin. Mocnost hydrothermálně mineralizované zóny lze odvodit i od šíře šachetního pásma, které bylo patrné zejména v liniových výkopech pro sítě. V těsné blízkosti lokality proběhl v roce 2002 ZAV při stavbě obytného komplexu Za Prachárnou. Další ZAV proběhl v roce 2002 v souvislosti se stavbou silničního obchvatu I/38, kdy již ve vzdálenosti ca. 300 m od zájmového území došlo k objevu pozůstatků středověkých dolů, úpraven a sídliště. V roce 2011 a 2012 probíhal souběžně se ZAV na stavbě obchodního centra i ZAV v areálu sousední nemocnice, při výstavbě nového pavilonu urgentní a intenzivní péče.
-
archeologické lokality
jihlavský rudný revír
Bílý Kámen
Štola
někdejší Beranovské Hory-
autor
Hrubý
