Opevnění, Jihlava
katastr
Jihlava
-
popis lokality
Město Jihlava bylo opevněno již ve středověku. Jednalo se o kamennou hradbu, která byla prolomena třemi hlavními branami (Špitálská, Matky Boží a Brtnická) a několika branami vedlejšími. Toto opevnění bylo později zpevněno vsazením válcových a hranolových bašt a vystavěním pásu parkánové hradby, které byly také opatřeny baštami. Ve 14. století byly větší městské brány opatřeny vysunutými barbakány. Na některých místech byl systém opevnění doplněn vodním příkopem. Na sklonku středověku byla zesílena fortifikace na SV okraji města o obranný prvek, označovaný v dobových pramenech jako „Kočka“. Podle doplňujícího popisu se jednalo o detašovaný bastion s kavalírem.
Novou vlnu opevňovacích prací vyvolala třicetiletá válka. Roku 1639 se švédské vojsko přiblížilo do blízkého Německého Brodu. Na to osádka Jihlavy reagovala opravami staršího opevnění, které ovšem již z technického hlediska nevyhovovalo tehdejším požadavkům aktivní obrany. Roku 1645 vstoupily do města švédské jednotky pod vedením generálmajora Arvida Wittenberga. Švédské velení přikládalo městu velký význam. Proto takřka okamžitě byla zahájena stavba nových opevňovacích prvků, které proměnily Jihlavu v mohutnou bastionovou pevnost. Opevňovací práce vedl švédský inženýr Matyáš Richter. V první řadě byla zplanýrována blízká předměstí. Na jižním okraji města byla vytvořena nová záplavová území. Takřka okolo celého obvodu města byla vytvořena krytá cesta se shromaždišti. V širším okolí Jihlavy vytvořili Švédové řadu polních opevnění a zátarasů tvořených španělskými jezdci. V prostoru námi sledované Špitálské brány byl umístěn ravelin, který byl předsazen před starší barbakán a zpevňoval vstup do města od severu. Na severní a západní straně města bylo opevnění zesíleno ještě jedním hradebním pásem s kruhovými baštami, který stál na okraji vodního příkopu a v podstatě navazoval na čela bastionů. Námi provedený archeologický výzkum odkryl úsek právě této hradby. Opevňovací práce probíhaly po celou dobu švédské přítomnosti a když město roku 1647 obsadila císařská armáda ještě nebyly dokončeny (KUPKA – ČTVERÁK – DURDÍK – LUTOVSKÝ – STEHLÍK 2002, 204 – 209).
Existence bastionové pevnosti Jihlava pozbyla svou opodstatněnost v 18. století, kdy byla „degradována“ na posádkové a zásobovací město. V této době byla také zahájena likvidace novověkého opevnění, ze kterého nezbyly žádné v terénu stojící prvky. Pozůstatky bastionového opevnění jsou dodnes patrné na topografickém rozvržení některých částí města (HOFFMANN – JAROŠ – PISKOVÁ – SVĚRÁK 2000).
Existenci pokračujícího fortifikačního pásu v dnešní ulici Jana Masaryka bezesporu odráží i starší název této ulice – „Na valech“. Přinejmenším zajímavé je i označení ulice na mapě z Woerlova cestovního průvodce z doby okolo roku 1900 – „Schweden Gasse“ (Švédská ulice).
-
autor
Hejhal
