Brtnice
katastr
Brtnice
-
popis lokality
Brtnice
Brtnice patří do Brtnické vrchoviny, části Křižanovické vrchoviny, která je součástí rozsáhlého geomorfologického celku Českomoravské vrchoviny. Geologické podloží je tvořeno moldanubikem Českého masívu. Průměrná roční teplota oblasti je okolo 7°C, průměrné roční srážky jsou okolo 600 mm. Lokalita náleží mírně teplé klimatické oblasti.
Počátky osady Brtnice lze hledat na přelomu 12. a 13. století. Původní ves bývá situována na základě umístění kostela a archeologických památek ze 13. století na levý (západní) břeh říčky Brtnice. První písemná zmínka se datuje do roku 1234 (nebo 1224), kdy Brtnice patřila mezi zboží Tišnovských cisterciaček. Roku 1240 byla Brtnice řádu odňata a opětovně připojena k zeměpanským državám, kde zůstala v podstatě do roku 1400. Roku 1366 je Brtnice poprvé nazývána městečkem. Městečko bylo založeno snad již v 13. století jako hospodářské centrum rozlehlého statku (Měřínský 1988, 23-99).
Před rokem 1413 Brtnici získali Valdštejnové, kteří se později někdy psali Brtničtí z Valdštejna. Před polovinou 15. století přenášejí Valdštejnové své sídlo z hradu Rokštejna na Brtnici, kde si staví nové sídlo. Brtnice se tak stává ekonomickým, ale i správním centrem panství (JANÁK a kol. 1988, 88). Roku 1486 moravský markrabě Matyáš Korvín na žádost Hynka Valdštejna dává Brtnici právo dvou výročních trhů (na den Sv. Filipa a Jakuba a den Sv. Václava) (Janák a kol. 1988, 105). Vzestup Brtnice spojený i s intenzivní stavební činností na hradě/zámku i ve městečku pokračoval v 16. století za Zdeňka Brtnického z Valdštejna a posléze jeho syna Hynka Brtnického z Valdštejna.
Po bitvě na Bílé Hoře bylo město v rámci konfiskací Valdštejnům odebráno a roku 1623 se majetek dostal do držení italského rodu hrabat z Collalta. Za prvního majitele Brtnice tohoto rodu, hraběte Rombalda Collalto et San Salvatore, dochází k nárůstu stavební činnosti ve městě i na zámku. Collalto se snažil vybudovat prosperující panství, patrně také po vzoru svého rivala Albrechta z Valdštejna. Neklidné události třicetileté války se městečka velmi citelně dotkly až v jejím závěru, kdy byla několikrát vypálena vojáky švédské posádky z Jihlavy (Balcárek1988, 133–149).
18. století lze charakterizovat jako období barokních přestaveb. Impulz pro razantní zásah do stavební podoby většiny brtnických domů znamenal rozsáhlý požár, který vypukl 14. června 1760. Brtnické náměstí tak dostalo (s pozdějšími klasicisními úpravami) vzhled, který si udrželo v podstatě dodnes (Nejedlý 1988, 388–389).
Literatura:
Balcárek, P. 1988: Brtnice ve víru třicetileté války. In: JANÁK, J. 1988: Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno. s. 133–149.
Janák, J. (ed.) 1988: Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno.
Měřínský, Z. 1988: Počátky osídlení brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: JANÁK, J. 1988: Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno. s. 13-49.
Měřínský, Z. 1988: Brtnice a její okolí od poloviny 13. století do válek husitských. In: JANÁK, J. 1988: Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno. s. 51-99.
Janák, J. (ed.) 1988: Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno.
Nejedlý, V. 1988: Uměleckohistorické památky Brtnice. In: JANÁK, J. 1988: Dějiny Brtnice a připojených obcí, Brno. s. 388–389
-
obrazy
-
archeologické lokality
-
archeologické výzkumy
2003 Brtnice, náměstí, č.p. 379, radnice
2003 Brtnice, náměstí, č.p. 263, Hoffmannův dům-
autor
Hejhal
