Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jihlava
ulice
Matky Boží
-
území
Jihlava
-
zajímavosti
První písemná zmínka o řádu minoritů v Jihlavě je v listině datované do roku 1257, kdy Fr. Bertoldus, kvardián u jihlavských minoritů, je svědkem postoupení zboží řádu německých rytířů nedalekému želivskému klášteru premonstrátů. Kostel společně s klášterem byl budován pravděpodobně od 40. let 13. století.
-
stavební vývoj
Trojlodní bazilika s transeptem ve tvaru kříže. V místě, kde se lodě protínají, byla v polovině 14. století zbudována osmiboká věž, jejíž základy spočívají na klenbách. Z této doby pochází i kaple sv. Václava, která je situována při vstupu do chrámové lodě na západní straně. K dalším stavebním úpravám dochází na přelomu 15. a 16. století. Dnešní barokní podobu průčelí a klášterní budovy dostal objekt v polovině 18. století.
Na stěnách interiéru upoutají pozornost fragmenty fresek z konce 13. století a obraz Žehnajícího Krista z konce 15. století v nadživotní velikosti. Na pravé straně, před hlavním oltářem, je umístěna rozměrná freska, znázorňující významnou událost: přepadení Jihlavy v roce 1402. Tehdy se Zikmund z Rokštejna se svými příbuznými a velkým davem ozbrojenců pokusil v nočních hodinách překonat hradby právě u zdejšího kláštera a vysvobodit zde vězněného svého švagra Heřmana z Bukové. Lstivý útok však byl prozrazen a jihlavští měšťané se ubránili. Od toho dne pak byly konány výroční dny slavného zachránění města a oslava nazvaná Kapří den. Tato později zanikla a freska byla zabílena. Objevena byla znovu až při rekonstrukci kostela v letech 1933-1934.
Dále stojí za zmínku pozdně gotické plastiky sv. Kateřiny Alexandrijské, sv. Barbory a sv. Markéty, které jsou umístěny v raně gotickém sedilé na pravé straně presbytáře. Pozornost upoutá i renesanční kříž na oltáři z poloviny 16. století a na protější straně barokní kazatelna od J. Schaubergera. Ten navrhl i hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od J. Etgense z roku 1745.-
autor
Zimola
