Kostel sv. Petra a Pavla, Jihlava - Rančířov
území
Jihlava - Rančířov
-
současný stav
Orientovaná podélná stavba sestává z obdélné lodi a odsazeného kněžiště s polygonálním závěrem. Kněžiště podepírají jednou nevýrazně odstupněné, diagonálně natočené opěráky. Ze severu k presbytáři přiléhá menší kvadratická sakristie. Na jejím východním průčelí je prolomeno zahrocené okno s oboustranně rozevřenými špaletami s kružbou s nosy. Při jižní straně kněžiště se nachází novověká sakristie obdélného půdorysu s pravoúhlými okny. V ose západního průčelí stojí hranolová věž s postranními schodišti. Z jižní strany se k lodi v celé délce přimyká úzká obdélná kaple sv. Tří králů. Jihozápadní nároží kaple je podepřené nakoso postaveným nízkým opěrákem. Kostel je přístupný od západu průchozím podvěžím a od jihu vstupem do kaple. Vstupu do kaple je předložena kvadratická plochostropá předsíň. Loď kryje sedlová střecha uzavřená na obou stranách štíty. Na jižní straně je střecha lodi protažená nad přilehlou kapli. Presbytář kryje sedlová, nad závěrem zvalbená střecha, která je na obou stranách protažená do pultů zakrývajících zmíněné sakristie. Boční hladká průčelí lodi jsou prolomena okny s půlkruhovými záklenky. Na severní fasádě je uprostřed široce špaletované okno s půlkruhovým záklenkem, zazděné z vnitřní strany. V pětibokém závěru kněžiště jsou zazděná lomená okna orámovaná hladkými šambránami s malovaným dekorem. Na jihovýchodě a severovýchodě jsou zazdívky gotických oken prolomeny mladšími, půlkruhově uzavřenými otvory. Podvěží je zaklenuté plackou do pasů. Klenba vynáší kruchtu vyloženou zvlněným čelem mírně do lodi. Loď je zaklenutá ve dvou polích křížovými klenbami s klínovými prožlabenými žebry, které se protínají v hladkých terčových svornících. Na svorníku západního pole je nápis Ren. 1900 a na východním je letopočet 1400. Presbytář odděluje zahrocený triumfální oblouk se zkosenou hranou na straně lodi. Kněžiště je zaklenuté jedním mělkým polem křížové žebrové klenby, na který navazuje neúplná paprsčitá klenba závěru. Klínová žebra s prožlabením vybíhají z konzol v podobě lidských hlav a protínají se v drobnějších kruhových svornících. Severní sakristie je zaklenutá křížovou klenbou s vytaženými hranami. Jižní sakristie je zaklenutá plackou. Loď kostela je s kaplí spojena sdruženou lomenou arkádou sklenutou na kamenný sloup. Kaple je zaklenutá ve čtyřech polích křížovými klenbami s vytaženými hranami. Východní hlubší pole odděluje triumfální oblouk v podobě lomeného hranolového pasu. V patkách klenby jsou konzoly ve tvaru lidských hlav.
-
stavební vývoj
Podle dosavadních názorů vznikl kostel nejspíše ve 30. letech 13. století (před 1234). V letech 1305 – 1530 přináležel patronát premonstrátské kanonii v Gerasu v Dolním Rakousku. Nejstarší svatyně měla podobu prostého jednolodí, které sestávalo z plochostropé obdélné lodi a kněžiště, které mohlo mít podobu kvadratického zaklenutého závěru, apsidy nebo pravoúhlého chóru s apsidou. Kostel byl přístupný od jihu dochovaným portálem s bobulovým dekorem na ostění. Z každé strany osvětlovala loď trojice štěrbinovitých oken s oboustranně široce rozevřenými špaletami a půlkruhovými záklenky. Okna lodi se nacházela téměř pod stropem. Interiér byl omítnutý, ale fasády byly režné. Jižní fasáda starého kostela se zachovala v nedotčeném stavu v podstřeší přistavěné kaple sv. Tří králů. Na průčelí je neobvyklý ústupek, který může být podle posledního průzkumu pozůstatkem po dřevěném nebo hrázděném branném ochozu, který obíhal přinejmenším celou loď. Pozdně románský kostel s největší pravděpodobností neměl věž, ale samostatnou zvonici. Stála nejspíše v místě novověké předsíně u gotické kaple sv. Tří králů, kde bylo nalezeno starší, mohutné základové zdivo. Zvonice kryla původní vstup do kostela a je možné, že byla součástí jeho opevnění.
Gotická přestavba kostela proběhla asi ve dvou etapách. Podle letopočtu na svorníku byla nejprve kolem roku 1400 zaklenuta loď. Dochovaný původní krov nad presbytářem byl dendrochronologicky datován do roku 1442/1443. V polovině 40. let 15. století byl starý pozdně románský závěr kostela nahrazen novým kněžištěm. Se stavbou kněžiště byla současná i stavba severní sakristie a v téže etapě lze předpokládat i přístavbu kaple sv. Tří králů. Nad jižním vstupem do kaple, který se nadále stal hlavním vstupem do kostela, bylo prolomeno okno s kružbou. Kružby lze předpokládat i u zazděných oken kněžiště. Podle patronátního práva prováděli uvedené úpravy nejspíše premonstráti z Gerasu za opatů Jana IV. (1389 - 1414), Wilhelma II. (1432 – 1446) a Friedricha II. (1446 – 1459).
Dle vizitační zprávy z roku 1662 byla jedna část kostela v ruinách a druhá byla opravena. V této zprávě se uvádí patrocinium sv. Havla, ale už při další vizitaci roku 1670 byl kostel zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. Pobořená byla nejspíše kaple sv. Tří králů, která byla nově zaklenuta. S opravou kostela souviselo i přelití zvonu roku 1663. Byl s dalšími dvěma zvony zavěšen v oné neznámé zvonici, která se přímo zmiňuje při vizitaci roku 1672. Zvonice sloužila asi až do 18. století, kdy na konci 70. let nechal farář Josef Friedrich Wolf vystavět věž připojenou k západnímu průčelí. Farář Carl Leopold Filibro nejprve v letech 1784 – 1790 upravil závěr kněžiště a v letech 1792 – 1793 postavil novou jižní sakristii. Po výměně krytiny a opravě střech v letech 1853 – 1854 za faráře Leopolda Loyda byl v 70. letech 19. století postupně vyměněn krov nad lodí a věžní báň. V roce 1900 došlo k úplné obnově interiéru, kterou připomíná nápis Ren. 1900 na svorníku klenby lodi.
-
obrazy
-
autor
Borský
