Encyklopedie dějin Jihlavy

Matky Boží 28/1246, Matky Boží č. 28, měšťanský dům, Jihlava

Matky Boží č. 28, měšťanský dům, Jihlava


  • ulice

    Matky Boží 28/1246


  • území

    Jihlava

  • majitelé

    1658 Hanns Scheutzlach, 1669 Johann Scheitlich, 1705 Elisabeth Schmidin, 1720 Anna Catharina Leipoldtová, 1763 dědicové, 1764 Ignatz Lachenbauer, 1771 Johann Paul Weiner, 1787 Franz a Katarina Patzollovi, 1790 Franz Patzoll, 1793 Johann a Katharina Barbora Herzigovi, 1796 Ignaz a Antonia Kordinovi, 1802 Josef a Maria Anna Mullerovi, 1806 Anton Jablunka, 1810 Johann a Elisabeth Hiltscherovi, 1844 dědicové, 1849 Wilhelm a Katharina Schulzovi (majitelé dle M. Ebela, 2000)


  • současný stav

    Dům svou dochovanou dispozicí přináleží k typu domu s vysokou síní. Řadový, dvoupatrový, částečně podsklepený dům stojí v severní frontě ulice na hloubkově orientovaná parcele. Dvoutraktová dispozice přízemí sestává z klenutého průjezdu se schodištěm do patra v levé části a podsklepeného trojdílného obytného traktu v pravé části parcely. V prvním a ve druhém patře je členění půdorysu odlišné. Ústřední prostorou je vysoká síň prostupující oběma podlažími. Po stranách síně jsou seskupeny obytné a provozní prostory. Na klenbě nástavce síně byly postaveny neobvyklé zděné šachtice. O jejich datování se vede diskuze. Byly označeny za původní renesanční prvky nebo za dodatečně vystavěné světlíky osvětlující síň po změně zastřešení domu v 18. století.


  • stavební vývoj

    Parcela byla zastavěna od středověku, ale stavební vývoj středověkého domu lze popsat jen hypoteticky. Středověké konstrukce se dochovaly jen v suterénu a zčásti v přízemí v rozsahu obvodových zdí. Jádro středověké stavby se nacházelo v pravém podsklepeném obytném traktu. Průjezd do dvora byl zprvu asi volný a teprve dodatečně zastavěný a zastropený. Nejstarší částí se jeví původně plochostropý přední sklep s přilehlým úsekem chodby. Sklep, zasunutý za uliční čáru, byl z hloubky parcely přístupný v ústí této a v jihovýchodním koutě také z ulice možná mladší sklepní šíjí. Po dotvoření zástavby v celé šířce parcely se do sklepa sestupovalo po schodišti z  průjezdu. Byla vyslovena zatím neověřená domněnka, že středověký dům měl loubí.
    Při renesanční přestavbě byla využita středověká dvoutraktová osnova jen v přízemí. V předním dílu obytného traktu vznikla světnice s trámovým záklopovým stropem osvětlená z ulice zřejmě třemi okny. Do středního dílu byla za schodiště do patra umístěna klenutá černá kuchyně a přilehlá klenutá komora. Zadní díl tvořila klenutá prostora lichoběžníkového půdorysu. V nadzemních podlažích vznikla v rozsahu dvou pater zcela odlišná dispozice se střední klenutou dvoranou příčně obdélného půdorysu, k níž se připojily na straně ulice a dvora obytné plochostropé místnosti. Na východní straně síně byly zřízeny černé kuchyně a přilehlé kamnové přístěnky. Dům zakrývala okapově orientovaná nízká střecha krytá atikou. Nad střechu vystupoval nástavec síně prolomený v bočních stěnách dvojicemi oken, které shora osvětlovaly vysokou síň. Podle otisků na stěnách byly štítově orientované střechy provedeny nejprve se dvěma úžlabími a pak s jedním centrálním úžlabím. Podle dendrochronologického datování druhotně užitých trámů došlo k renesanční přestavbě v poslední třetině 16. století, nejspíše před rokem 1587.
    V 60. a 80. letech 18. století byl dům dále postupně přestavován. Přesnější vymezení klasicistních úprav umožnilo dendrochronologické datování. Po výměně střechy na konci 60. let za Ignatze Lachenbauera (majitelem domu 1764 – 1771) následovaly úpravy interiéru kolem roku 1782 za Johanna Paula Weinera (majitelem domu 1771 – 1787). Klasicistní přestavba změnila komunikační schéma domu přeložením schodiště v nadzemních podlažích na západní stranu dispozice. Do síně byla vložena nová pavlač a byly vybourány nové vstupy do obytných místností prvního a druhého patra. Přinejmenším v části domu na straně dvora byly vyměněny trámové záklopové stropy. Renesanční zaatikovou střechu nahradila okapově orientovaná vyšší střecha, která zakryla nástavec dvorany. Zrušení oken ve východní boční stěně nástavce si vyžádalo výstavbu světlíků v podobě šachtic vystupujících až nad novou střechu. Výstavba šachtic se nabízela jako podstatně levnější než nadezdění celého nástavce síně. Následně bylo upraveno uliční průčelí, jehož historické členění zaniklo při opravě v roce 1964.


  • obrazy

    img0242.jpg img0243.jpg img0244.jpg img0245.jpg img0246.jpg img0247.jpg img0248.jpg img0249.jpg img0250.jpg img0251.jpg img0252.jpg img0253.jpg img0254.jpg img0255.jpg img0256.jpg img0257.jpg img0258.jpg img0259.jpg img0260.jpg img0261.jpg img0262.jpg


  • autor

    Borský


Aktualizováno: 31. 12. 2012

Jihlava, Matky boží č. 28. Hlavní uliční průčelí. Autor: P. Borský, 2007.