Encyklopedie dějin Jihlavy

Barabášův oheň

Barabášův oheň


  • 7. 5. 1548 


  • charakteristika

    Téhož roku v pondělí před nanebevstoupením Páně dva darební padouši. Vít Barrabáš a bednářský tovaryš Wolffl, založili tady v ulici Matky boží proti obilné sýpce u jednoho měšťana, ve druhém domě u brány, oheň, který vyšel mezi 15. a 16. hodinou. Byl tenkrát velký vítr a také celý den pršelo; přece však shořelo 5 domů a 3 sladovny. Kdo byl tímto požárem vinen, to nebylo možno vlastně tenkrát se dovědět, a byli podezříváni hospodáři, jako by byl povstal oheň jejich nedbalostí. Až konečně se přišlo na příčinu. V pátek před letnicemi (18. května 1548), třetího týdne po tomto požáru, zajožil Vít Barrabáš s vědomím svého druha jiný oheň u Theodora Freitaga na Dolním rynku ve stáji proti pivovaru, který vyšel kolem 20. hodiny. Byl tehdy velký vítr a suché počasí, a proto vyhořelo kolem 25 domů v sousedství až k Brtnickč bráně. Kromě toho bylo strženo na 40 střech a na nich bráněno ohni, aby se dále nerozšiřoval. Když pak zdejší městská rada podnikla mnohá a rozličná pátrání po pachateli, učinil se konečně pravý viník sám podezřelým svými měnlivými řečmi v Budějovicích na Moravě. Proto tam byl uvržen do vězení a když byl dovezen s povolením vrchnosti odtud do Jihlavy, vyznal svobodně a bez mučení, že kdosi, koho on nezná, dal jeho druhovi za Prahou 9 tolarů, že má zjednati několik lidí, kteří by královská města v Čechách a na Moravě spálili. Když by to provedli, mělo se jim dostati v Ledči nebo v Nymburku v Čechách za jejich námahu dobré odměny. To také doznal na otázky při mučení, že byl jinak vozka a pobýval zde se svou ženou po mnoho let jako nádeník.



Aktualizováno: 18. 01. 2010