Encyklopedie dějin Jihlavy

Štípaná industrie, Kostel sv. Kunhuty, Kostelec u Jihlavy

Štípaná industrie, Kostel sv. Kunhuty, Kostelec u Jihlavy


  • součást lokality

    Kostel sv. Kunhuty, Kostelec u Jihlavy


  • katastr

    Kostelec u Jihlavy


  • popis lokality

    Štípaná industrie, Kostel sv. Kunhuty, Kostelec u Jihlavy
    Kolekce štípaných kamenných artefaktů epipaleolitického stáří čítá 33 ks doplněných zlomky křemene, o jejichž arteficialitě nelze rozhodnout (nebyly započítány do kolekce). Nálezy pochází z lodi kostela z kontextů:
    116 – bulbovaný úštěp s kůrou z bílého chalcedonu či opálu.
    119 a 125 – 4 úštěpy a 1 odpad z rohovce typu Krumlovský les variety II (dále jen KL II); úštěp z rohovce typu KL I; čepelka (čepelový úštěp) a úštěp z přepáleného rohovce typu KL II, retušovaný mikrolit – trojúhelníček z rohovce typu KL II nebo silicitu glacigenních sedimentů (SGS); 6 úštěpů (delší bulbovaný, masivní - zlomek jádra, čepelový, se škrabadlovitou retuší) a odpad (úštěpek) z červenohnědé křemičité zvětraliny (KZ); masivní úštěp, fragment čepelky a čepelový úštěpek z hnědé KZ; hnědý opál – odpad (úštěpek); hnědý opál či radiolarit? – delší úštěp; krystalovaný křišťál – vrchlíkovitý úštěp s valounovým povrchem, protáhlý úštěp a 1 ks odpadu.
    123 – větší úštěp z rohovce typu KL II se zbytky valounového povrchu a s částí petrosilexu; úštěp z rohovce typu KL III s částí primární kůry; nekvalitní úštěp z červenohnědé KZ a malý zlomek kusového křemene-křišťálu.
    Druhotně na haldě zeminy – zlomek mikročepele a úštěpek (odpad) z rohovce typu KL II; hřebenová čepel z červenohnědého radiolaritu alpsko-karpatské soustavy; čepel s bulbem z bělavého chalcedonu; malý úštěp a obité okrouhlé drasadlo (křesadlo?) z hnědé KZ „rohovcovitého vzhledu“; úštěp se zbytky valounového povrchu z krystalovaného křišťálu a zlomky křemene.
    Z typologického hlediska převažují polotovary a to menší úštěpy (60 %) doplněné čepelkami. Ojedinělé jsou retušované nástroje, z nichž nejvýznamnější je typický geometrický mikrolit – retušovaný trojúhelníček. Dále byl nalezen úštěp s lokální škrabadlovitou retuší a po obvodu osekaný až obitý úštěp (drasadlo), který připomíná tvarem (nikoliv však surovinou!) křesadlo z novověku. Drobnotvarost industrie a absence jader i kusů suroviny dokládá pečlivé hospodaření se surovinou.
    Ze surovinového hlediska převládají jurské rohovce typu KL, exploatované v oblasti ležící níže po řece Jihlavě asi ve vzdálenosti 70 km vzdušnou čarou. Převaha jemnější variety II je typická pro soubory artefaktů z pozdního paleolitu až mezolitu. Z oblasti jihovýchodně od lokality pochází i radiolarit alpsko-karpatské soustavy (asi 150 km daleko). Zajímavá je absence typických SGS zapříčiněná nejspíše malým počtem artefaktů. Z regionálních zdrojů pochází křišťály. Podle zbytků valounového povrchu na 2 z nich je možné usuzovat o zdroji ve fluviálních štěrkovitých terasách, může však také pocházet z bohatých výskytů na Žďársku (asi 40 km daleko). Křišťál se pravidelně objevuje v pozdním paleolitu až mezolitu jižních Čech a JZ Moravy. Pro stejnou oblast a období jsou charakteristické barevně různorodé variety KZ serpentinitů nebo erlánů. V Kostelci tvoří opál a chalcedon červenavé, hnědé a bělavé barvy téměř polovinu kolekce. Jejich provenience je bohužel stále otázkou (Českomoravská vrchovina?).
    Pozice lokality nad soutokem dvou větších vodních toků, skladba surovin kamenné industrie (KZ, křišťál, rohovec typu KL, převaha variety II) a typologické spektrum nástrojů odpovídá souborům z období pozdního paleolitu až mezolitu (10 000 – 6 000 let př. n. l.). Přítomnost mikrolitu – „trojúhelníček“ s největší pravděpodobností ukazuje na mezolit. Jde o první výraznou stanici lovců, sběračů a rybářů nalezenou v horním povodí řeky Jihlavy.


  • poznámky

    33 artefaktů, Mezolit


  • Spádová obec

    Kostelec u Jihlavy


  • archeologické výzkumy

    2008 Kostelec u Jihlavy, kostel sv. Kunhuty, sanace vlhkého zdiva


  • autor

    Vokáč



Aktualizováno: 31. 12. 2012