Horní úředníci
popis lokality
Horní úředníci
Nejvýznamnějšími výkonnými a právními činiteli na středověkých horách byli urburéři, coby hlavní nájemci dolů, nebo též nájemci urbury, což byl královský důchod plynoucí z těžby. Tento důchod (urbura) činil zpravidla osminu hrubého výtěžku z dolů. Urburéři byli na příslušných horách zároveň nejvyššími představiteli královského horního úřadu a z právního hlediska tak zastupovali ve věcech regálu panovníka. Urburéři propůjčovali těžařská práva na dolech nebo ve štolách a podle listiny C pak propůjčovali doly, štoly, lány nebo lénšafty. V nejstarší ze tří právních listin se uvádí, že urburéři se účastnili prohlídky opuštěných dolů a znovu je propůjčovali. Podle listin B a C se účastnili řešení sporů o rudu na hranicích důlních měr. Urburéři byli podle listiny C faktickými uživateli králových lánů na vyměřeném dole a z některých stanovených pokut jim náležela odměna.
Dalším činitelem značného významu, jehož pravomoci byly pravděpodobně odvozeny od pravomocí urburéře, byl v pokročilém 13. a ve 14. století (listiny B a C) propůjčovatel žil a dolů. Tento měl vedle urburéře právo účastnit prohlídky opuštěné štoly nebo dolu a znovu ji propůjčit, dále účastnit se na důlním díle prohlídky části ložiska postižené podzemní vodou, nebo se podílel na povolování započetí štoly a práce v ní. Nálezce rudy byl propůjčovateli povinen ukázat nově nalezenou žílu a rudu v ní nalezenou, přičemž propůjčovatel tomuto nálezci žílu v příslušné míře dle práva propůjčil. Z tohoto úkonu vznikal (dle listiny C) propůjčovateli nárok na podíl z propůjčky až 1/32. Jedná se tedy zřetelně o stejný princip osobním podílem finančně motivované úřední pravomoci jako u urburéře, byť v menší míře. Propůjčovatelem však nesměl být ten, kdo se dříve stal nebo je zároveň přísežným na horách (viz níže). Další funkcí byl na horách soudce dolů, který měl vedle soudní pravomoci také právo spolupovolovat započetí štoly a práce v ní (listina B). Soudci na horách byl nálezce také dle listiny A povinen ukázat nově nalezenou žílu a rudu a soudci mělo být také hlášeno, pokud některý důl působil jinému dolu překážky podzemní vodou. Z hlediska profesí přítomných v těžebních areálech je spíše zajímavostí ustanovení o kovářích, kteří nesmějí být urburéřem nebo propůjčovatelem dosazováni na dědičnou štolu nebo na důl bez svolení těžařů.
V listině B jsou jako další výkonní činitelé v báňské praxi 13. století uvedeni horní přísežní. Účastnili se prohlídky opuštěných dolů, spolupovolovali započetí štoly, vzorkovali nově nalezenou žílu, zjišťovali její kovnatost, což dokládali svým svědectvím. Jejich úkolem bylo prohlížet lány měšťanů, které zatápěly sousední lány a rozhodovali o dalším postupu prací při prorážce. Skutečnosti potvrzené horními přísežnými a přísežným města měly právní platnost. Dalším a zřejmě v hierarchii hor nejnižším procesně správním činitelem s úřední pravomocí byl perkmistr (z něm. r. Bergmeister), který se ovšem v organizaci jihlavských hor objevil až v listině B a C. Perkmistr je považován za správce každého jednoho dolu. Na dědičné štole či na dole jej ustanovovali se souhlasem a svolením těžařů urburéři nebo propůjčovatel, což v praxi znamenalo, že těžaři si mohli vzít za perkmistra koho chtěli. Pakliže tento kandidát na perkmistra měl na tomto dole alespoň 1/32 díl, měl být uznán urburéřem, kterému podle práva složil formální přísahu. Vedle výše uvedených činitelů mělo být také perkmistrovi oznamováno, zda některý důl působil jinému dolu překážky podzemní vodou a perkmistr mohl místo propůjčovatele žil spolupovolovat práce ve štole.-
autor
Hrubý
