Kanalizace, Joštova ulice, Jihlava, 2010
součást lokality
-
památková ochrana
MPR Jihlava
-
katastr
Jihlava
trať
Joštova ulice
-
popis lokality
Jihlava, Joštova ulice, kanalizace, 2010
Lokalita se nachází v jihovýchodní čtvrti města Jihlavy, na jižní straně kostela sv. Jakuba Většího, Jakubské náměstí – Joštova ulice. Průběh výkopů je zakreslen na mapě. Záchranný archeologický výzkum formou exkavace a dokumentace archeologických situací byl vyvolán stavbou dešťové kanalizace k odvodnění budovy fary v Lazebnické ulici č. 1. Nejdůležitější objev bezesporu představuje odkryv suterénu domu, který lze na základě artefaktů nalezených v zásypu datovat nejdříve do posledních desetiletí 13. století, spíše však do první poloviny 14. století. Svými rozměry, jedna strana objektu – pravděpodobně delší – dosahovala 10 m, patří k největším odhaleným suterénům tohoto období v Jihlavě. Spodní část domu s plochým dnem byla zahloubena cca 1,2 m do rulového podloží. Nadzemní část tvořila s největší pravděpodobností dřevohliněná konstrukce, vyloučena není ani kamenná podezdívka. Části konstrukcí v podobě úlomků mazanic (hliněného výmazu dřevěných stěn) a kamenů byly nalézány v zásypu objektu, kam se dostaly po zániku domu. Na dně se nacházel mělký žlab – pravděpodobně odvodňovací kanál procházející středem podlahy severojižním směrem. Odhalená část půdorysu domu nerespektuje současnou parcelní síť a pravděpodobně pokračuje severním směrem pod bývalý hřbitov u kostela sv. Jakuba Většího a jižním směrem pod současnou budovu fary (dnes Tesařství Musil). Stavení nepochybně primárně sloužilo k bydlení. Vzhledem k velkému množství nálezů drobných strusek po tavbě barevných kovů nalézaných i v přemístěných „pohřebních“ vrstvách na nedalekém hřbitově se můžeme domnívat, že objekt či jeho nejbližší okolí sloužily ke zpracovávání barevných kovů. S jistou mírou pravděpodobnosti lze konstatovat, že se jednalo o kovoliteckou dílnu na výrobu drobných kovových předmětů. Východně od suterénu domu byla dokumentována soustava kůlových jamek zahloubených do podloží. Celkem šest kůlových jamek tvořily dvě paralelní řady po třech. Snad se jedná o pozůstatek dřevěného plotu, který mohl ohrazovat pozemek patřící k domu nebo šlo o vymezení parcely v době před založením hřbitova? Suterén i kůlové konstrukce byly překryty mladší kamennou dlažbou, která se nacházela i ve střední a západní části zkoumané plochy. Na základě movitých nálezů získaných z dlažby i ze zásypu nad ní můžeme její vznik datovat nejdříve do období pozdního středověku (15. – 16. století) nebo do raného novověku (16. – 17. století). Dlažba byla porušena mladším výkopem pro dřevěný vodovod (k. 400/107). Vodovod byl zcela vyhnilý a zachovaly se po něm pouze železné spojky. Zásyp výkopu (k. 107) obsahoval zlomky keramických nádob, které lze vročit do širokého časového období od 13. – 18. století. Výkop pro vodovod prorůstají kořeny chráněného buku na jižní straně bývalého hřbitova, jehož stáří je odhadováno na 200 let. Stavbu vodovodu můžeme tedy předpokládat nejpozději v 18. století, pravděpodobnější bude ovšem vyšší stáří. Podobné objekty stejné konstrukce, zpravidla kladené do 16. – 17. století, byly nalezeny i v jiných částech města. Ve střední části plochy byl preparován zahloubený objekt (k. 513/116) datovatelný podle nálezů zlomků středověké užitkové keramiky do 14. století. Poměrně mělká výplň terénní deprese či snad odpadní jáma byla silně porušena výkopem pro vodovod č. 504/400. Západní část zkoumané plochy skrývala stopy po zahloubeném suterénu domu (k. 515), který byl překryt vyrovnávkami terénu (k. 119, 122) a mladší kamennou dlažbou (k. 900). V zásypu suterénu (k. 118) se nacházelo menší množství fragmentů kuchyňské a stolní keramiky z období druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století. Na plochém dně domu bylo nalezeno několik kamenných destrukcí, které původně pravděpodobně tvořily stěny domu nebo jejich podezdívky, popřípadě zpevňovaly nejstarší pochozí úrovně. Po vybrání výplně suterénu bylo začištěny dva úzké žlábky zahloubené do podloží se třemi kůlovými jamkami. Celý kontext představuje pravděpodobně pozůstatek po jedné ze stěn domu s orientací jz – sv. Nelze vyloučit, že se jedná o stejný zahloubený suterén domu, který byl odkryt pod „pohřebními“ vrstvami při výzkumu hřbitova v roce 2006. Umístění v přibližně stejné výšce a podobný materiál ve výplních obou objektů by tomu napovídaly. Podle nálezů propálených vrstev, keramických zlomků, vypálené mazanice a shořelých obilek nalezených ve výplni západní části suterénu můžeme konstatovat, že dům zanikl požárem nejpozději kolem poloviny 14. století. Během výzkumu se nepodařilo objevit stopy po hřbitově, který zřejmě končí na hranici, jež představuje dnešní ohradní zídka. Záchranný archeologický výzkum navazuje na starší výzkumy prováděné mezi kostelem a dnešní farou v jižní části Jakubského náměstí. Významně doplnil poznatky o vývoji středověké zástavby v tomto prostoru a přinesl řadu dokladů materiální kultury z období vrcholného středověku a novověku.-
obrazy
-
archeologické výzkumy
-
autor
Zimola
