Humpolecká cesta
součást lokality
-
popis lokality
Humpolecká cesta
Spojovala oblast Humpolecka s prostorem Jihlavy. Podle listinného falza měl cestu použít roku 1219 český král Přemysl Otakar I., když jel na Moravu naproti kardinálovi Gregoriovi de Crescentio (DOBIÁŠ 1927, 20): Acta sunt hec in Gumpoldis anno incarnacionis Domini MCCXVIIII, VII kalendas augusti, cum nos in Morauiam cardinalis Gregorii de Crescencio in occursum veniremus (CDB II, č. 374, s. 410). Tato listina vznikla zřejmě ještě před rokem 1240. Humpolecká cesta je poprvé s jistotou v písemných pramenech zmiňována k roku 1233 jako via Humpolcensis, qua itur in Moraviam (CDB III, č. 43, s. 43-44). Průběh cesty je zde použit při vymezení hranice lesa Borek, o který v té době probíhal spor mezi želivskými premonstráty a syny velmože Volframa (CDM II, č. 223, s. 245-246). Další písemné zmínky o cestě jsou datovány až do 14. a na počátek 15. století. V Městské knize jihlavské je zmínka o humpolecké cestě: Ager Nicolai Plumler apropriatur Leynhuter jure ciuili in oppositum gazarum in via versus Gumpolcz. Do 9. srpna 1400 je datována listina, ve které je mimo jiné zaznamenána část průběhu cesty: rybník prope Crassinow sub strata, ubi pergitur de Gumpolcz in Iglauiam (citováno podle: DOBIÁŠ 1927, 20). Crassinow lze spojovat s obcí Krasoňov, ležící cca 5 kilometrů jihovýchodně od Humpolce.
Cesta pravděpodobně dále procházela Větrným Jeníkovem, případně jeho okolím. Spojení mezi touto lokalitou a Želivem je doloženo již před polovinou 12. století . J. Dobiáš v úseku mezi Humpolcem a Jihlavou průběh cesty s výhradami ztotožnil s průběhem současné silnice druhé třídy číslo II/523 (DOBIÁŠ 1927, 20). V úseku Želiv Humpolec bližší informace o průběhu cesty nemáme. Lze předpokládat, že cesta šla na severním břehu Želivky na katastrech Želiv, Vřesník, Petrovice u Humpolce, Jiřice u Humpolce a Humpolec. Mezi Humpolcem a Jihlavou cesta procházela katastry obcí Humpolec, Krasoňov, Kalhov, Větrný Jeníkov, Bílý Kámen, Vyskytná nad Jihlavou/Plandry, Jihlava.
Alternativní řešení průběhu cesty se nabízí poněkud jižněji, a to přes obec Branišov. V jeho okolí se nachází koncentrace „strážních toponym“, která by tuto domněnku mohla podporovat.
V oblasti Jihlavy se cesta zřejmě setkávala s Haberskou cestou. O průběhu humpolecké cesty existují i jiné názory. E. Schwab předpokládá, že Humpolecká cesta byla součástí dálkové komunikace mezi středním Porýním a středním Podunajím, respektive mezi Mohučí a Ostřihomem. Pro tuto komunikaci používá název cesta Uherská. Na území Českomoravské vrchoviny rekonstruuje její průběh přes Želiv, Humpolec a Štoky (citováno podle DOBIÁŠ 1927, 20).
V lesním úseku mezi Větrným Jeníkovem a Bílým Kamenem jsou dodnes zachovány relikty starších tras v podobě úvozů či úvozových svazků (ty však mohou být reliktem zde probíhajících montánních aktivit).-
autor
Hejhal
