Encyklopedie dějin Jihlavy

Vrchlického ulice - Obchodní centrum Vrchlického, Vrchlického ulice, Jihlava - někdejší Špitálská pole

Obchodní centrum Vrchlického, Vrchlického ulice, Jihlava


  • místní název

    někdejší Špitálská pole


  • katastr

    Horní Kosov

  • trať

    Vrchlického ulice


  • popis lokality

    Obchodní centrum Vrchlického, Vrchlického ulice, Jihlava
    Lokalita se nachází 2030 m západně od farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě (střed lokality), nadmořská výška ca. 523-532 m. V roce 2012 zde byl prováděn záchranný archeologický výzkum. Předmětem výzkumu byl někdejší důlní a úpravnický areál, založený na exploataci rud v oblasti tzv. starohorské dislokační zóny. Jednalo se o další a poslední etapu realizace dlouhodobého stavebního záměru stavebníka, kterým je vybudování víceúčelového obchodního centra v lokalitě. V ploše stavby byly po sejmutí ornice zjištěny recentní až subrecentní zásahy v podobě lokálně navezeného materiálu, zejména v jižní části a v části východní, kde lze transfery zeminyv nedávné minulosti spojit s výstavbou objektu letecké záchranné služby (90. léta) a s výstavbou obytného komplexu Za prachárnou (2004-2005). Na lokalitě se vyskytovaly ojedinělé nálezy jaloviny a žiloviny v podobě žilného křemene, barytu a hydrothermálně alterované či impregnované ruly. Tyto nálezy svědčí o blízkosti těžebních jam z období středověk a novověk. Po sejmutí ornice do hloubek 20-40 cm byly na stavební ploše dokumentovány dva klasické zahloubené archeologické objekty.
    Objekt 0500: symetrická amorfní dvojlaločná jáma. Jedná se o blíže neinterpretovaný objekt, který může souviset s technicko výrobním zázemím těžebních a úpravnických provozů. V objektu byly zachyceny komponenty žáru a působení vyšších teplot. Ve výplních nebyly žádné movité nálezy. Objekt lze s vysokou dávkou opatrnosti klást do období středověk až novověk, kdy v bezprostřední blízkosti probíhala těžba a úprava rud.
    Objekt 0501: menší symetrická pravidelně oválná jáma. Jedná se o blíže neinterpretovaný objekt, který může souviset s technicko výrobním zázemím těžebních a úpravnických provozů. Ve výplních nebyly žádné movité archeologické nálezy. Objekt lze s vysokou dávkou opatrnosti klást do období středověk až novověk, kdy v bezprostřední blízkosti lokality probíhala těžba a úprava rud.
    Asi nejzajímavějším archeologickým prvkem výzkumu na lokalitě byl rez výplněmi koryta zatrubněné vodoteče a stratigrafické jednotky na řezu v místě kanalizační šachtice. Profil se nalézal v superpozici se starší betonovou kanalizací z 80. let, kterou byl zatrubněn původní potůček, který se v těchto místech, severně od Horního Kosova sbírá a stávající zahrádkářskou kolonií směřuje mírnou depresí po okraji zrudněné dislokace směrem k Jiráskovu mostu a dále zprava do koryta řeky Jihlavy. Archeologicky významné vrstvy s nálezy se nacházely v hloubkách 2,6-3,5 m od současného terénu, takže klasickými stavebními pracemi (tj. skrývka), nebyly při stavební etapě 2011 vůbec dotčeny. Zde byly nalezeny uloženiny, zčásti organogenní, obsahující namletou či drcenou žilovinu a zejména pozůstatky opracovaných dřevěných technických prvků, jako hrocené kůly a štípané desky. Jde o prvky, které se identicky shodují se součástmi prádel na rudu na zhruba soudobé zpracovatelské lokalitě Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku. Právě tyto štípané desky ze sedimentů na okraji Horního Kosova poskytly mimořádně významná dendrochronologická data. Dřevo (jedlové) na jejich výrobu bylo sraženo v období 1238/1239. Jde tedy zatím o nejstarší dendrodatum z celé jihlavské sídelní aglomerace, ale i o nejstarší datum, které můžeme vztáhnout k počátkům hornictví na starohorské dislokaci.
    Výskyty objektů a artefaktů, zejména dřev ve výkopu pro kanalizační šachtici, souvisí s blízkostí důlních areálů v okolí, kdy tyto pracovaly již ve vrcholném středověku. V téměř bezprostředním západním sousedství zájmové lokality se nalézají relikty po historické hornické činnosti v podobě jam, obvalů či celých obvalových tahů a někdejších štol. Nejbližší se nacházejí ve vzdálenosti nejvýše desítek metrů od lokality a lze je volně datovat do vrcholného středověku až raného novověku (13.-16. století). V této souvislosti není vyloučena možnost, že vodoteč, která od Horního Kosova teče, byla v době hornické činnosti využívána již na tomto úseku horníky a hutníky k úpravě rud, podobně, jako byla k tomuto účelu využívána o několik set metrů severněji, v místě napojení obchvatu I/38 na Jiráskův most. To bylo zjištěno archeologicky při ZAV v roce 2002.


  • autor

    Hrubý



Aktualizováno: 09. 01. 2013